Strach

Ležím na zádech a doširoka otevřenýma očima zírám ke stropu úzké nekonečné chodby. Kolik jich asi může být. Teď se mihla. Žlutá obdélníková záře uprostřed bílé nekonečnosti.

03. 09. 2005
1
0
791
Povídky
Nahoru