Laska tichych zen

Kráčím lesem, zelenými stínyněžné dotyku listů ve vlasech,Vidím tůňku, snad smyji kus špíny,Bude po stesku a po strastechčistá klidná hladina mne lákáchci v jejím objetí spočinoutpomalu už se nade mnou smrákáTuto chvíli si nemohu prominoutSkáči do vody jak malý chlapec,aniž bych si svlékl kabátec,najednou svět začne vřit,Trhají ze mne maso i šaty,Ty hlupáku, chlapče můj zlatýZemřeš a piraňe budou žít

01. 02. 2006
0
0
650
Vázané verše
Nahoru