Písmák Zbytečná smrt?
Vodní hladina se čeřístejně jak ptákům peřípod náporem větrusedí tu v silném svetrupozoruje vodu a tiše sedízasněně do dáli hledístejně jak strom v dálcevyhnout se chce válceodpočinout jen pouhou chvílizapomenout jak lidé střílíkvůli penězům, slávěmusí ležet v mokré trávědoufat, že výbuch jeho minekdyž si to k cíli šineať ty zbraně jednou mlčíkdo v tom křoví, kdo se krčídva štěky – výstřelydvě kulky v těle zmizelyposlední pohled na nebe„Miláčku“ umírá za tebe
Stydlivost
Proč on bojí se tebe
pročítej a slyš
snad poslalo tě samo nebe
poslouchej a pravdu zříš
Vzpomínáš?
Vzpomínáš, na ten čas
vzpomínáš, snad přijde zas
vzpomínáš, na ty chvíle
vzpomínáš, choval se mile
Vyznání
ToPřišloNa světA ten se změnilRozzářilA tak už zůstalS námiMezi námiV nás – jeKrása přírody( Dosud jakChtěl osud )UtajenaJen občasVystoupí na povrchA, hle co nevidí:DlouhéSvětléDny jak plujíPo řece časuOpět spatříKrásuV odrazeModré oblohyKde bílé mrakyDoplňujíObraz důstojnosti