Písmák Paní Zima
na dveře zlehka někdy klepetaková tichá, nenápadnápřívětivá a taky zrádnáoči jí svítíodění velkolepéa cesta dovnitřbývá pro ni snadná
na oči položí svůj šátekna srdce dýchne temně, chladněa možná trochu těžkopádněmizí pak v dálcespletí ulic a zkrateka její píseňleží někde na dně
není to sennení to ani sněníokamžik letmýdřív než se setmíchvíli neproměnína cestě dovnitřna cestě ven
a paní Zimapůvabná a chladnásněhovou závějípřichází s nadějíkterá je neodkladnápřichází slepěodchází zpříma
Rovnová~ná
Někdy si tak říkám
že možná stojím na šikmé ploše
Někdy si vážně myslím
že se to děje
nálada
za hromadou neskutečných slovzapálíme svíčky na hřbitovza kupou neuspořádaných hlásekkrčí se pár barev na obrázek
na papíře tužkou čáratlustá tenká nová staráa za tím vším a proti mé vůliskládají se jedničky a nuly.
Procházím se
Procházím se letním sadem
zahradou snů a vůní
Procházím se, sním
Procházím se modrou tůní
V proměnách času
Večer se tiše snáší
halí se do měkké tmy
Slyšíš kroky
jak se pomalu a líně loudají