Anděl snů

“Vrať mi mojí duši, snažně tě prosím,” slova co nesla se vzduchem, když slunce pomalu hledalo království snů.
“Vrať mi křídla, ať odnesou mojí samotu,” klečela na břehu jezera a konečky prstů si pohrávala shladinou.
Vrůžových šatech, jak oděná do červánků podvečera a dlouhé blonďaté vlasy, se kterými si pohrával vítr.
“Sejmi trnovou korunu osudu zmojí hlavy,” vzhlédla knebi a její oči zaplavily křišťálové slzy.