Písmák Plnou Parou(bek) vpřed!
Milý pane Paroubku,
dopis tento berte
jako list do svého snáře,
fantastický výplod mysli
Ženy za pár stovek III.
III.
Za patnáct minut jsem byl na místě. Věděl jsem přibližně, kde ta adresa je, sídlila tady poblíž firma, která nám dodávala tonery do tiskáren. Zaparkoval jsem auto před jedním zvysokých neosvětlených domů a vydal se směrem, kde jsem tušil cíl.
Ženy za pár stovek II.
II.
Půl osmý a já jsem ještě vpráci. Pořád někdo volá, editoři, vedoucí sekcí, známí… Už mě bolí oči od toho neustálého zírání na obrazovku laptopu. I když jsem byl dvanáct hodin vkanceláři, měl jsem chuť na sex.
Ženy za pár stovek
I.
„Dvě stě tisíc, zbláznila si se. “ zeptal jsem se upřímnou otázkou Dariny.
„Minulej tejden sto padesát, teď dvě stě, kde bude ten strop.
Hory, láska a rohlíky
„Šedesát rohlíků, deset chlebů, máslo, marmeládu, paštiku a pět šišek salámu,“ máš to napsaný. Zeptala se mě oddílová vedoucí Marcela. Bylo jí asi pětadvacet a měla šestky prsa. To, že to byly šestky bychom my jedenáctiletí kluci jistě nevěděli, kdyby se večer u ohně, kdy už naši vedoucí vypili nějakou tu láhev a na nás dočista zapomněli, nezpívalo: „Marcela má ráda švestky, narostly jí ztoho šestky.
Důchodci v MHD
Mám to štěstí, nebo tu smůlu, že patřím kpravidelným cestujícím Českých drah. Třicet pět kilometrů denně tam a zpátky. Dlouhá cesta. Opravy koridoru.
Mustafa
Bylo nás pět
a teď už nejsme ani čtyři,
tohle je svět,
kde každej na každýho míří,
Drug In
Uchlastám se ksmrti,
limonádami z Kolína
protože zrovna asbtinuju,
a jejich reklamní tah,
Není rum, není šturm
Hlavu mám celou zaklíněnou vledničce. Čtyři hodiny odpoledne a já ještě neobědval. Něco bych si uvařil, ale zvládnu jen čaj a míchaný vajíčka. Ty jsem měl ksnídani.
Sonda do duše obyvatel města s cukrovarem
Český Brod je divný město. Skoro to ani město není. Počtem obyvatel a statusem sice ano, ale tak nějak postrádá obvyklý městský ráz. Na železniční trati Praha-Kolín ho poznáte velmi snadno.
Proč nechci mít harém?
Nechcete harém. Tak přesně tohle mi vyšlo, když jsem si před časem udělal test na lehce polygamní téma. Chvíli jsem zíral na výsledek a trochu nevěřícně kroutil hlavou. Já přeci harém chci.
Tlustý Jarda a slunce
Když slunce spatří pupek Jardův,
dostane infarkt myokardu.
Velbloudí blues
Vpatnáct třicet
tření vzduchem
velbloud právě
prolez uchem,
Chrstni mi olej do očí
Olej
mi prská do očí abecedu
když lezu na střechu
abych sundal kočku
Post orgasmic chill
Vyli jsme svoje orgasmy
sousedům do okna
a na zamlžené tabulky
psali své iniciály,
Kupředu levá
Vyhrála nám levice,
jsem ztoho fakt smutný,
zřejmě útěk za hranice
bude nyní nutný.
S medem na těle
Jednou jsem vycítil
z mokrého pohledu,
že chceš mou maličkost
ponořit do medu.
Deus sex machina
Vpodvečer na baru,
pod dýmem zcigaret,
potkal jsem Barbaru
a její rudý ret.
Dole na mě počkej
Napsal bych báseň
svůní borovice,
co neutralizuje tabákové aroma.
Napsal bych báseň,
A co tyhle nohy?
Když mi poprvé řekli,
že jsem geniální,
bylo mi pět
a napadal jsem na levou nohu.
Lehká erotika IV.
IV.
Jakmile to dořekla, sklonila se a vzala mi ho do úst. Byla vtom dobrá, inu šedivá je teorie, zelený strom praxe. Zapomněl jsem na všechno, i na to, že jsem chtěl odejít.
Skorosex s baletkou
Baletka zcirkusu Berousek,
pustila mě jenom na kousek,
pak mi řekla bez náhrady,
že musí jít krmit hady.
Lehká erotika III.
Zvonek.
„Do hajzlu,“ zaklela Petra a sesunula se mi na hruď.
Myslel jsem, že půjde otevřít, ale ona na mě pořád ležela úplně nahá a nehodlala se hnout.
Ten někdo u dveří se znovu dožadoval své pozornosti, zvonek spustil příšernou melodii a donutil Petru, aby přes sebe hodila župan a šla se podívat, kdo to je.
Ejaculatio preacox
Potmě se tvoje silueta
roztekla po zdech pokoje
a vzdechů plná krátká věta
mě udržuje vestoje.
Houbařky nebo prostitutky?
Stejně jako jsou pro lidi důležité potraviny, tak je pro stát důležitý hrubý domácí produkt. Lze podle něj poznat, jak na tom která země je, jak je její ekonomika výkonná, zkrátka je to jakýsi ukazatel národního hospodářství. Občas se však stane, že se některá činnost do hrubého domácího produktu nezapočítá. Není to ani tak způsobeno lajdáctvím úředníků, ale spíše nemožností tuto činnost zachytit.
Hodiny sexu bez komplexu
Láskám tvá ňadra,
bradavky,
kuličky počítadla,
i klín už pláče,
Lehká erotika II.
II.
Po chodbě šestnáctipatrového domu jsem se šoural skyselým výrazem ve tváři. Petra mě držela za ruku a za celou cestu od školy na mě nepromluvila ani slovo. Plně se soustředila na následující akt.
Lehká erotika
I.
Petra si stáhnula sukni přes kolena a vrhla na mě tázavý pohled. Bylo jí sedmadvacet a měla velmi malá prsa. Když říkám malá, nemyslím tím nějaký mladý tvrdý meruňky, ale prostě takový špuntíky jako jsou na kopačkách.
Astrální čekání
Spadl jsem z kosmodromu,
tváří vtvář vyhaslé hvězdě,
jež mě přitlačila ke zdi
nesmazatelnými daty.
Když se obrátila
Když uschnulo slunce,
padaly znebe
okvětní lístky hélia,
voknech jsme trávily
Setkání s Hrabalem
Jsou vidět všude. Usmívají se ztitulních stránek společenských časopisů, lemují koridory dálnic nebo vystupují vnejrůznějších televizních pořadech. Známé osobnosti, herečky, zpěváci, spisovatelé či chcete-li celebrity. Snad jim někdy neprávem přisuzujeme aureolu nedotknutelnosti, hvězdy znebe spadlé, kterých se nesluší dotýkat.
Ústa jsou jen řeznou ranou
Ve vesmíru si nejsou hvězdy blíž,
Třpytí se jako světla márnice.
Zdálo se mi, že jsem kosmonaut,
co hoří ve světle jako můra.
Kdysi v Rakousku...
Před 35 lety, severní Korutany:
„Jörgu, no tak, Jörgu. “Matka volá malého Jörga k oslavě jeho narozenin.
Vzahradě se pase pitbul a na stole vévodí čtyřpatrový dort ve tvaru Třetí říše. Než Jörg zmizí za veřejemi patricijských dveří, stihne ještě uštědřit nic netušícímu psovi políček.
Moorová utopie
Vyhřeznout konexedo hrnku od kávy,
švýcarský hodinky
zahodit do trávy,
lehnout si na záda,
Beránek zemře odpoledne
Klepou se ti rty
jako tělo ocelovýho hada,
mouchy čekají ve stínech,
a tvoje srdce,
Heřmánkový vánek
Tak jako za starých dobrých časů,
cítím tu vůni tvých krásných vlasů,
i letmý úsměv na tvojí tváři,
možná zas přeháním,
TalibaN(T)
Rozžehni naději,
šeptanou účastí,
dávno tě sváděli,
falešnou pravostí.
Pekne prosim milacku
Pekne prosim milacku,
prines mi tu natacku,
dlouho jsme se nevideli,
bude asi pod posteli.
Konec andělů
Rozpustit kousky duše,
vbarelech plných louhu,
uhasit skokem někam
po létání věčnou touhu.
Ulomené parohy
Ležíš nahá na koberci,
vyprávíš o dekadenci,
ve tvých očích ohně planou,
předsudky teď házím stranou,
A Cappella
Vypnul jsem počítač
a rázem si uvědomil,
že bez něj nedokážu
napsat báseň.
Duhová zeď
Rozemletý úsměvy
rozpitý vduze cihlových stěn,
mávající ruka se čtyřmi prsty,
ano čtyřmi,
Van Goghovy uši
Je to pryč,
tak jako van Goghovi uši.
Je to pryč,
jak mořská pěna ztěla Venušina.
Tvůj vlak
Zkoušíš chytnout další vlak,
probuď se, už je to tak,
nejsi žádný ideál,
brázdíš tohle moře sám.
Zosobnělá noc
Mluvil jsem jazykem andělů,
zkameněl uprostřed věty,
pod listy žlutých podbělů,
jsem znalý zvuku kastaněty.
Už za tři dny...
. a ostnů plná nedůvěra,
jak koruna sedí ti nahlavě,
láhev vína od večera,
svádí tě klákavé představě.
Co jsem ti chtěl říct
A je mi fajn,
cítím se cool,
snad nemám šajn,
že jsem jen vůl,
Evropa na stropě
Jsi krásná,
ve snech zdá se mi,
ležíme tiše na zemi,
očima míříme do stropu,
Uspávači Bohů
Vůně ohňů vsoumraku
šíří se
pomalými tempy žáru,
tetelení vzduchu unáší
Odkud není návratu
Dávno už nezvedám uschlým kytkám stvoly,
na cestě za štěstím běžím přes mrtvoly,
zatínám pěsti, tvář mám plnou zlosti,
čeho se bojím. Tebe. Minulosti.
Pavouk s nohama jak okapový roury
Nějakej divnej pavouk,
se svýma jánevímkolika nohama
jako okapový roury,
se přehnal kolem,
Minuta úpadku
Zaplácanej žaludek
blbostma ze supermarketu,
skvělej lední medvěd
na láhvi zRuska,
Neříkejte to dětem
Jen tichou poznámku
procedit mezi zuby,
aby to neslyšely děti,
aby ještě na chvíli mohly věřit,
Čas (kaligram)
časčasčasčasčasčasčas
plyneplyneplyne
aaaaaaaaaa
mymymymy
A volám do tmy
Jak blázen píšu ti zas další báseň,
déšť bubnuje na parapet naděje,
marně hledám nová slova,
kterými bych byl schopen opsat
Devátá vlna
Zase další zbytečná láska,
krásná holka nezatížená minulostí,
vplula mi do života
a obrátila ho úplně naruby.
Sexuální harašení
Já to nevím,
řekni mi to,
nejsem žádný Hirohito,
chtěl bych prostě jenom vědět,
Pět minut za městem
Pět minut za městem,
na skládce starých duší,
jen tak se flákáš se svým psem
a víš, že už to tuší.
Poslední "NE"
Tak jsme si zase řekli ne,
pošesté nebo posedmé,
ztoho se přeci nestřílí,
zkusím to zase za chvíli,
Jak blikající žárovka...
Jak blikající žárovka,
se kterou už nikdo nepočítá,
tak se dnes cítím.
Vím, že si lžu, když si říkám,
Poslední den na zemi
Bolest je rychlá,
chci se zdejchnout,
nemám rád drogy,
nový model č. 21,
Počítej do šesti
Hořící prapor,
den svatýho Valentýna,
zabiják králů,
počítej do šesti
Miluju všechny ženy
Miluju vás všechny, ženy. Jste vždy sladce přemoženy,
přesto ale vítězíte.
O čem mluvím. Však vy víte.
Úsměvy plastického chirurga
Vzdechy kůže,
romantika pro kovboje,
koblihy pro losangelskou policii,
úsměvy plastického chirurga,
Variace na Elvise
Pár měsíčních románků,
a tvůj tichý smích,
ve dvou jíme čekanku,
pokoušíme hřích.
Seance s cigárem
Shořící cigaretou
a láhví sektu,
usedám ke stolu,
přemýšlím nad další básní.
Anděl s přeraženými křídly
Anděl spřeraženými křídly,
krabice se svačinou,
sladký sny,
jablko ze Sodomy,
Pod vlivem
Jsem inženýr Prokop,
těsně před výbuchem,
jsem Robert.
Ve Španělsku jsem našel Marii,
Deník zfetovanýho ďábla
Ruce malých dětí,
deník zfetovanýho ďábla,
mlýnek na jehňátka,
květen způsobuje zabarvení moči,
Jak jsem zkameněl
Slunce dneska zase pěkně pálilo
a nikde nebyl knalezení stín,
bloumal jsem tepnou města,
trhal plody horkého počasí,
Prosím, leťme do nebe!
Usínáš pod pláštěm tmy,
probouzíš se mlhovinou,
všichni lidé nejsou zlí,
někdy ani vlastní vinou.
Jaro na pivním tácku
a máme jaro,
ty vole Járo,
natoč mi ještě pět,
ať mám dneska hezkej svět.
A Bůh čeká...
Po cestě prašné
mizící v dáli,
vydal se Petr s nadějí,
"Quo vadis, pane"
Kolik krve?
Kolik krve už teklo tepnou historie,
ověnčenou hlavami hrdinů i zrádců,
kolik se jí nestačilo okysličit.
Skončila v tratolišti dějin.
For Whom The Bell Tolls
Kulka,
když prořízla chladno rána,
slyšel´s,
jak Ernestovi zvoní hrana.
Pravda z obrazovky
Je sobotní poledne,
anděl z obrazovky,
morálku lidu pozvedne,
"žij střídmě za dvě stovky. ".
Tichá společnice
Máš krásný krk,
tak dlouhá šíje.
a boky tvé,
co krásnější je.
Milenci undergroundu
Proč stále chodíš tím samým směrem
proč pláčeš, když máš se smát,
schovaná za záměrem,
vyhrát a neztratit
Zítřek mi zamřížuje Tebe
Uvězněn v kleci všedních pocitů,
tápu tmou noci, a ty nejsi tu,
slyším tvůj hlas, topím se v nejistotě,
nevím, tak ptám se: Jsi ještě moje, kotě.
O přátelství
Probírám se starými pohledy,
které mi poslali mí přátelé.
Všechna ta krásná místa celého světa,
která jsem nikdy nenavštívil,
Omlouvám se
Na obláčku tvojí duše,
dlí zrnko pochybnosti.
Bez výrazu, trpce, suše,
bez kultu osobnosti.