Písmák Věci dřívější a nynější
Dřív byly věci lepší. Ochutnával jsem tmu skrz tvé oči, mohl jsem milovat hvězdy, protože to byli jen obrázky v planetáriu. Dřív byli věci lepší, záložky do knížky neodlétaly ve větru z větráků, z cibule se plakalo jenom štasťně, místo hrachu na zeď plivali jsme pecky po třešních a zbytky se prostuduše smáli. Z citronů jsme mohli vymačkat aspoň tu trošku úsměvů, splín se dal utřít do šedivého ubrousku za deset halířů.
Dotkni se mě
Dotkni se mě a já zmizím. Dotkni se mě a já už tu nebudu, tvůj sen i noční můra. Dotkni se mě a nech mě zemřít, nech mě se stát bytím. Stojíš, mlčíš.
Na hrotu nože
Na hrotu nože svíjím se v tanci,na hrotu nože tančím v bolesti. A nepřístojně cuká mi v palci,však tančím dál napříč smrtelnostmi. Měkce dopadají krůpěje mého hlasu,já plakat už nebudu. Žal s radostmi střídají se v jasu.
Memory
Dveře lehce zavrzali. ,,Opravdu s tebou musím jít. “ řekl jsem opatrně, bezhlesně přisvědčila . ,,Víš,“ mluvil jsem dále ,,jak mě to mrzí.
Píseň Juliina
Přežila jsem a to se nemělo stát. tam jsem měla umřít nastokrát. Jen jedu málo a dýka tupá bylaa Lásku už jsem nevzkřísilaVzpomínky uvadly,jak střípky zrcadla,jak slunce zapadly,přes hranici plátna,Stříbrný odlesk měsícea slzy klesajíce na líce. Jen mrtvé nalezla jsem v nicha oni s toho propukují v smích,jen v tupý smích.