Anděl III

Když se narodí dítě, je to nuda neboť se jedná o proces obecně známý. Narodí-li se Vokůvcovi vycpaný anděl, za pozornost to nepochybně stojí, alespoň já to tak vnímám. Ten pitomec třímal Pytloše s vervou, která by živé miminko nepochybně stála živout. Mezi starými přáteli se odehrává cosi, co při troše blbosti můžeme nazývat mimosmyslovou komunikací.

27. 01. 2020
1
1
248
Próza na pokračování

Anděl II

Pitomost situace se mi líbila. Hovořit s hruškou vycpaného plátna a projektovat do ní momentální nápady skýtalo možnost zkoumat rozhraní mezi abstrakcí a trivialitou s prakticky absolutní svobodou. Je to přesný opak toho, kdy něco musíte neboť je to "potřeba", kdy něco nechcete neboť je to "nesprávné" atd. Pytloun je prostě parťák na výlety do představ a to já mám rád.

30. 03. 2017
0
1
293
Próza na pokračování

Anděl

Pokud se dobře pamatuji, bylo to takto:
V městě kde žiji si někdy po revoluci postavil kdosi, dle všeho bohatý, ohyzdný barák. Bednální stavbu potaženou plechem, evidentně projekt vzešlý z horečnatého snu nějakéhozvráceného architekta, obklopuje zahrádka s pokřivenými parohy obskurních kosodřevin mezi nimiž (jak jinak) skví se bazén rozměrů kočičího průjmu. Tato okovaná archa dodnes stojí, a to na jednom z nejblbějších míst které město nabízí - pod úrovní křižovatky mezi dálničním přivaděčem a frekventovanou silnicí, na místě kde hedvábný samet asfaltu vkusně doplňuje rozesranej beton a svinstvo, které z okének fábií vyhazujou nasraní lufťáci stojící v kolonách na věčně ucpané výpadovce. Podle vnějších známek lze s jistotou soudit, že tuto spalovnu obývá člověk moderního typu, člověk který ledacos ví o moderním designu a zároveň mu poměrně slušně i mrdá.

13. 03. 2017
1
6
389
Próza na pokračování
Nahoru