Písmák deset let?
deset let jako deset piv
jak deset životů
jak devět osm sedm šest…
deset let jako deset ran pod pás
(nebášeň pro neobeznámenou a o ní)
Přítelkyně
ve vteřině
ve dvou chvilkách
chtěl bych ti říct -
(včera umřel pan Sch.)
Člověka
by asi překvapilo
vidět náhle
vypařit se
místo toho, abych chtěl, aby bylo všechno jinak
Místo toho
abych chtěl
mohl bych se
všeuměl
(krátká nebáseň po včerejší dlouhé procházce)
(Asi)
nikdy nezapomenu
jak jsi mě políbila
u sochy Panny Marie
(rychlokvaška Zoellence)
Vítr vane
kam chce
některým z nás do uší
šeptá
Příliš mnoho slov (o Velkém pátku) (a slz)
Vylhal jsem Ti tenkrát podivnou prosbu
kdovíproč
a když mi ji teď plníš
a já začínám chápat
(na konci by možná mohlo být slovo "svůj")
Nitka slunce
od Tebe
jak úsměv
kterým vlastně je
Jistě jste už slyšeli o koncentračních táborech v současné Číně..
http://cz. clearharmony. net/
Nevím, jestli je to všechno pravda nebo jestli má cenu to nějak řešit (s našimi možnostmi -o kterých ale vlastně ani nevíme, jaké opravdu jsou), každopádně bysme ale o možnosti existence takové věci měli aspoň vědět.
Jako slovo do pranice bych jenom napsal to, co jsem někde slyšel o výstavě"Bodies.
další ranní rychlokvaška (psaná večer)
Dnes ráno jsem si uvědomil
že se těším na léto
tu jinou vůni
krajkové stíny korun stromů
(dnes ráno umřela paní H.)
Několik let jsem ji neviděl
přestože stále žila
vdomě naproti mého
Ne, není to zvláštní
(krátká a v jistém směru velice intimní)
Nemám nic
Mám jen svoje hříchy
a Tvou lásku
kterou se mi
(nebáseň z několika nesprávných slov)
Kdysi jsem se zamiloval do dívky
pětašedesát let mrtvé
její fotka visela vbytě
vkterém jsem pár dní přebýval
hdjfhdshfbdsqhhifbpropeťkuuewrfge´ndzg
Seděl bych vedle tebe jako
jako bych nevěděl
co říct
Leda
(nebáseň po vzpomínce na její horké tváře)
Být na dosah
třeba ruky
to ještě nic neznamená
A co teprv cítit tvůj dech
není to poezie, ale to nevadí, protože proto
Nikdo znás
do nás jednotlivých
neuvidí
- vždy jsem jen já
(Protože jinak to přece nejde ! Nebo jde ?)
Chtěl bych se na sebe podívat shora
z výšky
- abych se mohl zasmát
moment IX (o oné veliké záhadě člověka)
Kolik zživých tvorů
když trpí žízní
odmítá pít .
Nevědí snad co dělat .
(jsem trochu opilý a čekám - tak píšu)
Ptám se tě
(jestli si
tam daleko
připadáš taky tak nadotek
nebáseň tentokrát bez alegorií, symbolů, atd.
Proč to kněčemu přirovnávat
říkat, že je to jako kdovíco .
Miluju tě
a ty jsi pryč
moment VIII (u kterého člověk nikdy neví)
Seděl
a pozoroval svět, lidi
vústech hořko jak před pláčem
vsrdci pokoj jako po něm
(používám tu slovo 'ublížila', přestože není na místě)
Odpuštění .
Ale komu .
Vždyť už nejsi tou
která mi ublížila
moment VII (věrohodný pocit - snad krása)
Skaždým krokem
skaždým pohledem
srdce zpívá
a chtěl bych sTebou
(protentokrát se názvu výjimečně vzdávám)
Už si ani nepamatuju na den
kdy jsi mě přemluvil
můj příteli
Teď
Včerejší podvečer (už zpola zapomenutý)
Vtom žlutém a fialovém světle
vycházejícím ze slunce
- kdyby začal padat déšť
nebo kdybych zaslechl Tvůj hlas
moment VI (který možná teprve přijde)
až na konci té chodby
bude pevná cihlová zeď .
Snad začít si zpívat
(názvy mi v poslední době nějak nejdou)
Kdyby to
že se Ti vzpírám
záleželo na mých rukou
prosil bych Tě
( - bez názvu - )
ráno bez mlhy
káva bez mléka
člověk bez duše .
chodec bez rukou
Zapírání slz
Vrostlí do stěn
do úsměvů
do oblaků
(do všeho)
moment V
Zmítal se ve vzteku či jakési nelibosti
Nedokázal starému příteli odpustit
že se změnil
moment IV (překvapení)
Jakoby se vzbudil –
nechápal, co tu vlastně dělá
nebo spíš : proč nedělá nic
Vzduchem létali ptáci
moment III (o strachu)
Řekl si znovu :
Věřit znamená spolehnout se
prosit znamená dostávat
Pane, dej, ať se jí nestane nic zlého
moment II (nevyjadřující)
A najednou si uvědomil, že nedokáže mluvit
že mluvit není možné
Pak už jen stál
a plakal jim do očí
moment (nevypovídající)
Pod nějakým stromem
přisedl si ke mně muž a říká :
Přeju ti, abys udělal něco strašného
pak pocítil lítost a naplnila by tě pokora
Nenávistní, nepřející
Miluji vásnenávistnínepřejícínedůvěřivíbolestivíuplakanísami sebou několikrátkaždého dne obelhaníMiluji vásjako miluji sám sebesnad protože jsme všichni stejní.
Modlitba (neříkající nic nového)
Nic ztoho
co jsem kdy měl
a co mám
mi nepatřilo a nepatří
Několik krátkých básní Razmika Davojana (malá ukázka z arménské poezie)
/ / /
Noc se noří co možná nejhlouběji.
Na listech těžknou kapky rosy
a zočí mých se kutálejí.
Vigilie (a věci s tím spojené)
Vpředvečer velkého svátku
vočekávání dne
kdy znovu spatřím Tvou tvář
jsem stále pln úzkosti
Chtěl bych rozumět
Západ slunce
svítání
noc
mrtvé město
Sebe ?
Bojím se
a nevím čeho
(tím větší je můj strach)
Držíš mě za ruku
Vzpomínkou (probuzení)
Šel jsem
šťastný, vyrovnaný
vševědoucí
(zaslepený)
Tak mi prostě jen věř -
Jak ti mám vysvětlit
že jsem už na vše zlé zapomněl
že rány přebolely
a vysvitlo slunce
fsdgdfhjfmbnujhjdfsdwfdhj
Protrhly se hráze
tam někde –
snad vsrdci
snad vduši
Overfloater
Jakoby se Země otočila opačným směrem
a mně se zamotala hlava
Jako bych přestal doufat
a začal věřit
Dvě malé myšlenky
Když se cítím nesvobodný - když se mi něco nechce - když mám pocit, že něco musím, ale nechci :
Řeknu si, že nemusím nic. Vůbec nic. Kdo mě kčemu donutí . Před kým jsem odpovědný .
Ještě menší -
Chtěl jsem se spolehnout sám na sebe
chtěl jsem žít sám vsobě
chtěl jsem si myslet, že vím
Teď sedím mezi stěnami a vzhlížím knebesům
Odpusť -
Mezi dvěma okamžiky
mezi dvěma různými světy
mezi Tebou a mnou
vím
Mojí sestře (ne, jí vlastně ne)
Má sestra se zamilovala
a je šťastná
raduju se ztoho s ní
(ale jen tiše - nenápadně)
Smutná báseň (snad až příliš)
Zmotal jsem se do několika malých slabostí
a všechno je najednou pryč
(jak rychlé je vzdalovat se
a jak pomalé je přibližování)
Zpráva o mém mrtvém příteli
Chtěl bych vám jen krátce povyprávět o jednom mém příteli. Hned na začátku, bych měl asi říct, že už není mezi živými. Nevím ani, kdy přesně zemřel, ale to snad ani není důležité. Chtěl bych vám jen chvíli vyprávět o jeho duši, o tom, jak se kde vkterém okamžiku zachoval, o tom, jak dokázal milovat.
Upřeď nám nit, Ariadno
Nevěděl jsem
netušil jsem
že je všechno tak jednoduché
milovat, odpouštět, žít
pro začátek jenom menší rychlokvaška
polonahá
našel jsem svobodu vpokoře
polonazí
berou mi ji se svobodou