Chtěl bych se ti klanět každý podzimní den

Odpoledne pomalu ohlašovalo svůj odchod a uvolňovalo místo večeru. Ležel jsem na zádech v trávě chystající se v dohledné době k zimnímu spánku a mé oči byly zavřené. Neviděl jsem tudíž své město, které se rozkládalo na dosah od mezí, na jejichž posvátné území jsme se dnes uchýlili. Podzimní vzduch se mi opíral do tváře a já jen odhadoval, ve kterém bodě dráhy zachytím zapadající slunce poté, co opět k životu probudím svůj zrak.

14. 09. 2006
1
0
391
Povídky

Post coitum

Jeho zpocené tělo se odlepilo od jejího a odsunulo se na okraj postele. Ztěžka oddechoval, ale jinak mlčel. Brala to s povděkem. Jakákoliv slova v těchto momentech nenáviděla.

14. 09. 2006
0
0
354
Povídky
Nahoru