- - -

Zútržků papíru
Skládám si obrázky
Krev duše tekoucí po tvářích
Plní mi záhyby

03. 07. 2007
1
1
971
MIMO

Růže

Je mi líto,
Že nemůžeš vidět
Ten nekonečný závoj
Tak dokonalých růží,

08. 06. 2007
1
3
965
Volné verše

Pomsta

Ano,
Ten nůž jsem ti do srdce zabodla já.
Bolí.
Asi už nejsem jen číslem vtvém seznamu,

08. 06. 2007
0
7
1329
Volné verše

Bída

Mrzneme tady.
Jen ty a já.
A naše bída.
Vtíravá.

08. 06. 2007
1
7
1013
Volné verše

Ráno

Kapky deště stékají po skle
jako krev po dlani.
. když pomalu vstáváš
líný dým tančí nad hladinou kávy,

18. 04. 2007
2
4
986
Volné verše

Električtí blázni

Vzbudili mě hlukem
v pokoji s elektronovým plynem.
Otevřela jsem oči
a rozloučila se se svým stínem.

12. 04. 2007
0
3
1156
Smíšené verše

Co mi zbylo...

Co mi zbylo.
Jen pár dopisů,
které jsem hodila do ohně.
Jen pár uschlých růží,

07. 03. 2007
1
2
889
Volné verše

- - -

Life was given to you
to live that.
So doit.
I am with you,

02. 03. 2007
2
4
1261
MIMO

Tiché sbohem

Je noc. Zlehkého spánku mě protrhne tichý přerývaný pláč. Malátně, ještě pod vlivem tlumících prášků, se zvednu znemocničního lůžka, které několikrát zavrže, a pokusím se rozlepit oči.
Zparku, na jehož konci je vysoká zeď, dopadá do malého pokoje mdlé světlo několika skrytých lamp.

02. 02. 2007
3
7
1393
Povídky

Oltář

Divný pocit tíhy
a temná realita v okolí
lehký studený vítr čechrá vlasy
a v očích se zrcadlí prázdnota

19. 01. 2007
1
6
1258
Volné verše

Kouzlo Vánoc

Až, můj drahý příteli,
Dnes večer
Bílá vločka znebe padne kzemi
A dítě zvedne oči rozzářený,

24. 12. 2006
4
12
1530
Smíšené verše

život

Mám pocit.
Docela šílený.
Chcete ho znát.
Život je střelený.

18. 12. 2006
2
6
1062
MIMO

Tečka

Nevím co říct,
připadám si zbytečná,
jak tečka na konci věty,
jak pro všechny konečná,

04. 12. 2006
10
14
1851
Smíšené verše

Žít?

Žít
či nežít.
Toť otázka.
Ale tu už přede mnou položil Shakespeare.

03. 12. 2006
3
5
1019
MIMO

Prázdno

Prázdno.
Jen čtyři stěny, nic víc.
Přes otevřené okno čerstvý vánek do plic.
Vidíš listy stromů vlnící se ve větru.

01. 12. 2006
2
3
1118
Volné verše

Pravda

Je a není pravda.
Záleží jen na tom,
jak ji hledáš.

01. 12. 2006
1
4
1072
MIMO

Odpusťte

Kdybych měla dnes zemřít,
mám jedno přání.
Chci.
Chci odpustit.

29. 11. 2006
3
4
1247
Smíšené verše

Problém ničeho

Problém ničeho
Problém ničeho je opravdu zvláštní. Nevěříte. Tak to uvidíte. Problém ničeho tady byl odjakživa a snejvětší pravděpodobností nás všechny, co tady teď jsme, určitě i přežije.

23. 11. 2006
1
10
1524
Úvahy

Robotic story

Dusot kroků na chodbě. Blíží se. Teď jsou zase tady. Vím až příliš dobře, co bude následovat.

23. 11. 2006
1
1
1141
Povídky

---

Znáš to.
Ten lehký pocit chvění.
Pohled do očí,
touha po pohlazení.

22. 11. 2006
0
2
1090
Volné verše

Ospalá

Pod tíhou reality
pomalu usínám.
Život zapeklitý
provždy proklínám.

22. 11. 2006
0
5
1084
Vázané verše

. . .

Na krajinu padá noc
a já znovu cítím tu moc,
tu touhu.
Slyším píseň,

17. 11. 2006
0
4
1193
Volné verše

Bez názvu

Bodni mě nožem,
ať vytryskne krev,
ať už je po všem,
ať skončí ten řev.

17. 11. 2006
0
3
1232
Vázané verše

Zraněná

Choulí se vkoutě,
Sama a zraněná,
Křehká duše.
Jako malé kotě,

15. 10. 2006
2
2
1301
Volné verše

I.

Víc než jen hodina fyziky
Je to až neuvěřitelné, jak moc se člověk dokáže nudit. A ještě neuvěřitelnější je, že na to může přijít až po patnácti letech. No a nejneuvěřitelnější je, že to zjistí ve škole. Ano, vté všemi nesmírně oblíbené instituci, kam každý chodí velmi rád, přičemž toto mínění se zvyšuje přímou úměrností, ne-li dokonce rovnou geometrickou řadou, společně svěkem a počtem hodin odsezených spodepřenou hlavou (případně vleže), chápajícím výrazem na tváři a neodolatelnou touhou provést něco mimořádně pěkného tomu človíčkovi, který poskakuje před počmáranou tabulí a snaží se mu do hlavy vlít kvantum informací, jež dříve či později zapomene, a to málo, co mu po náročném procesu vzdělávání zbude, stejně vreálném životě nepoužije.

06. 10. 2006
0
0
1704
Próza na pokračování

II.

Zachovejte paniku
Mí spolužáci jsou ohromně výkonní. Náramně nadaní pro studium. Jak jinak by se dalo vysvětli to, že kromě poslouchání útržkovitého výkladu dějin umění vpodání naší třídní, zvládají i další činnosti. Jako nestranný pozorovatel vzadní lavici o tom mám docela slušný přehled.

06. 10. 2006
0
0
1299
Próza na pokračování

III.

Stále se snižující teplota
Od bomby uběhlo pár dní. Skoro nikdo už si na ni ani nevzpomněl. Učení bylo přece mnohem zajímavější.
Při příchodu do hodiny zeměpisu však nikdo nemohl tušit, že výuka bude násilím opět přerušena, znovu kvšeobecné nelibosti, samozřejmě.

06. 10. 2006
0
0
1511
Próza na pokračování

IV.

Ačkoliv nerad, jsem nucen pustit vás
Tělocvik. Dva ostrůvky naděje voceánu týdenního rozvrhu pro jedince, kteří nejsou zcela nadšeni ostatními hodinami typu chemie či fyziky (ačkoliv těch je samozřejmě velmi málo), jichž se nám (naštěstí, pochopitelně) dostávalo podstatně více. Pod vedením žirafí tělocvikářky Chlopni (ono totiž není nad familiární oslovení – aspoň to vpřevážné většině případů vyjádří vztah kdané osobě) jsme mučily (ano – mučily, protože naše drahé „polovičky“ se ve vedlejší tělocvičně válely na gymnastických kobercích a houpaly se na hrazdě) basketbalové koše (neustále jsme do těch chudinek střílely míče a ne a ne se trefit… To bude určitě tím, že byl pátek… Jenže ony to na druhou stranu nechytaly, vždycky to pustily skrze obroučku, nemehla jedna… Pak se nemají divit, že jsou tak omlácené, když už nevíme jak ten prokletý balon hodit, jen aby jej alespoň na chvíli udržely…). I když mám jistý sklon být solidární, dokonce i kosobám, jež mě připraví o hodinu nějakého mnohem zábavnějšího a důležitějšího předmětu, pouze kvůli tomu, aby mohly prokázat svou tělesnou zdatnost či nezdatnost, stání pod koši a nesmyslné házení míčů sjediným cílem – trefit ubohý koš, kterého mi bylo za dvacet minut dokonce líto, to se vážně říct nestydím, mě dohánělo kšílenství.

06. 10. 2006
0
0
1358
Próza na pokračování

V.

Bílý dům
Mrzne, jak se to tak říká, až praští. Nevím sice proč, ale to není podstatné. Kde jsou ty doby, kdy kluci vylívali vodu na kytky zokna, aby zjistili, jestli náhodou po cestě nezamrzne. Dětinská to zábava, skoro jako počítat během měsíce jeden příklad už potřetí.

06. 10. 2006
0
0
1278
Próza na pokračování

Zvláštní pocit pýchy

Je to už tak dávno, ale pamatuji si to jako by to bylo dneska. Pořád to vidím a dokonale to cítím. Tehdy přede mnou stál velmi složitý úkol. Mé oči znovu sledují ten záhadný bílý objekt nahánějící mi strach.

03. 10. 2006
1
0
1167
Blbůstky

Untitled

Čekám.
Konkrétně na tebe.
A každého zvuku se lekám,
Nevidím na nebe.

01. 10. 2006
0
1
1387
Volné verše

Anděl

Šla ulicí,
Mladá a nevinná,
Vzáhonu choulící
Malá se květina.

01. 10. 2006
1
1
1212
Vázané verše

Až na konci světa

Sedni si
A uvažuj,
Jaký je život.
Řekni si,

01. 10. 2006
1
1
1244
Volné verše

Filosofie

Děkuji.
Děkuji za každé nové ráno.
Za každé ráno plné bolesti.
Děkuji za občasné chvilky radosti,

01. 10. 2006
0
0
1299
Volné verše

Tak sbohem

Držíš mě za ruku.
Zůstaň ještě chvíli.
Musíš jít.
Mým jediným přáním je,

01. 10. 2006
0
0
1359
Volné verše

Konečné rozhodnutí

Nezavírej oči,
Chci vnich vidět nebe.
Nech mě je pročíst,
Chci poznat tebe.

01. 10. 2006
1
0
1343
Volné verše
Nahoru