Písmák Pooperační spor
Pacient: Jsem mrtvý.
Zdravotní sestra: Ne, jste po operaci.
Pacient: Takže jsem mrtvý.
Zdravotní sestra: Ne, právě vás přivezli ze sálu.
Opilý narušitel
Po nadměrném pití musí zákonitě přijít ohnivé ráno… dlouhé pahýly odmítají poslušnost … velín je rozpitván až na samé kosti… nikdo nepřijde, nesedne si do houpacího křesla, nikdo nezavolá, nepromluví… zůstane nepřítomným divákem, stojícím před oknem svého bytu… nepozoruje žádné změny, všechno má tutéž tvář, za kterou se schovávalo předešlého dne…
… každý svědek minulé a předminulé noci se vhloubi duše musí červenat, stydět se za to, že zůstal nehybný, že nenapřáhl ruku před sebe a nepokusil se zachytit uplynulé okamžiky, kdy skákal radostí po celé pláži a objímal nádherné nymfy, které moře vyvrhlo na písčitý břeh…
…ano, po nadměrném pití, hned dalšího dne zrána, přikročíš kpravdomluvnému zrcadlu, promlouvajícímu ktobě těmi nejrůznějšími barvami, jaké si lze vůbec představit… čin, jenž pro tebe postrádá racionálního zdůvodnění, protože kničemu nenabádá, který neukazuje jasný směr, ale naopak zamlžuje slabě rýsující se stezku… a proto se ti vhlavě otevře jedna neřešitelná otázka, silný jed, který za posledních několik let prostoupil i do nejskrytějších pórů tvého těla… Proč. Proč pokaždé, kdy se nadechneš, necítíš vústech nic jiného, než pachuť broušeného kovu. Celý kolotoč náhod se začíná odvíjet opačným směrem… už to bylo kdysi vysvětlováno tvým předchůdcům… proti směru hodinových ručiček… lze vtom vytušit postavy opilých mužů i žen, zmítajících se vjednom společném tanci kousek nad zemí, odkud jsou pozorováni nevyčerpatelnou fotobuňkou… a každá chyba se trestá rychlým zášlehem rákosu po obnažených lýtkách… proto se tak vyhýbají stříbrným táckům, na nichž je vpravidelných lajnách připravený bílý prášek, určený kokamžité spotřebě…
… několik odvážlivců vybíhá na terasu profukovanou slaným větrem, řinoucím se od neklidného moře… A jako první ze všech cítíš příval drobných evokací, téměř nepostřehnutelných vzpomínek, ve kterých figurují naprosto totožné stíny blonďatých kurviček, potulných intelektuálů, mizerných umělců i zkrachovalých, stárnoucích mecenášů… ti všichni se teď mlčky uchopují za ruce a vytvářejí kruh, vjehož středu stojí tvůj dvojník, přesná, věrná, dokonalá kopie, která se na tebe usmívá jako na někoho neznámého, jako na vetřelce se zákeřnými úmysly… ano, zčistajasna se proměňuješ vnarušitele… .
Opovržení vůči romantikům, snílkům a sentimentalistům
Budu těžit ze všeho, co vidím, budu si lhát, budu kalkulovat a také vytvářet plané formulky. Jsou to snad nebezpečné příznaky stihomamu. Vlastně jsou to jen přeludy, vzhůru nohama obrácené příběhy a vyznání. Občas si o tom všem lze udělat poměrně přesný názor: vše, co se jeví jako nejdůležitější, je třeba přehlédnout, a to, co se chová nenápadně nebo stojí vkoutě, je třeba zviditelnit.
Le premier séquence
Nic neznamenající výkřik jedné ženy, sedící vprvní řadě. Kdosi mi přejel rukou po zápěstí. Nedám ti víc než vteřinu, rozumíš. Za nějakou dobu se přece jen rozhodnu vstát, ale na poslední chvíli, vtom rozhodujícím okamžiku, ucítím prudkou bolest vzátylku a opět dosednu na své místo.