Písmák Očima ztraceného
Den se krátil. Obloha odrážela poslední paprsky načervenalého slunce, až nakonec úplně zmizelo za obzorem. Dan měl tuhle část dne úplně nejraději. Každý večer se procházel po pláži, smáčel nohy v chladnoucí vodě a nechal se unášet v myšlenkách.
Čí je vina?
Doušek z cigarety tak jako tvé rty do mě se vpíjí polibek na šíji. Jen mojí vinou vůně se linou z kouře cigaret.
Démon noci
Nebezpečí, co v sobě skrývá noc, prodej mi sebe nebo navždy zajmu tvou mysl. Jsem hlas svědomí, jsem muž bez stínu, jsem fascinován křikem a mám nad tebou absolutní moc. Teď se neboj, přestože není úniku, poslouchej mě nebo se stanu tvou noční můrou. Jsem tvou tváří, jsem ukryt před sluncem, jsem fascinován utrpením a jsem už blízko tvému zániku.
Čára v pohybu
Mohla by se snad zdát klidná, ale opak je pravdou. Nejčernější kouty si pohrávají s nicotou. Už to není jen abstraktní obraz, je to zhmotnělá koule nasáklá emocemi. Nejvíc ji živí strach.