Písmák Giulio a Vittoria - 1. část
Vittoria
19. červen, středa
Když mi bylo osmnáct, život se mi najednou úplně otočil. Přišla jsem na to, že jen máloco, na čem lpíme, má doopravdy cenu. Tehdy jsem se za pár dní ocitla na úplném dně, každá hodina pro mě byla tou nejhorší v životě a já nedokázala uvěřit, že se něco takového mohlo stát.
Giulio a Vittoria - 2. část
Giulio
22. červen, sobota
Stál jsem na své terase, díval se dolů na město a pohrával si se sklenkou šampaňského. Oslavovali jsme zrovna úspěšnou premiéru vdivadle a taky tak trochu můj osobní triumf, kdy mi byl dnes dopoledne předložen návrh na mou první významnější filmovou roli. Pohostil jsem tedy své přátele u sebe, všichni se vesele bavili a já do určité chvíle také.
Giulio a Vittoria - 3. část
Vittoria
21. červen, pátek
Popadl mě hořký smutek, stesk a lítost. Všechny neuvěřitelnosti, o kterých jsem četla, viděla je vtelevizi nebo o nich slyšela vyprávět ostatní, mi dříve přišly jako nějaké výmysly, neměla jsem pro ně pochopení a nedokázala jsem pořádně soucítit sostatními.
Zvuk tikajících hodin mě přiváděl do stavu čiré zuřivosti.
NATTY - 1. kapitola: Stalo se na konci července
‚…come on, shake your body, baby, do the conga…‘
Hudba zněla sálem a já se smála. Bláznivě, uvolněně, cítila jsem se na vrcholu štěstí. Snad nemohlo být nic krásnějšího. Stál naproti mně, oči mu zářily, svět se točil.
Giulio a Vittoria - 4. část
Giulio
23. červen, neděle
Seděl jsem naproti své matce, která divoce rozhazovala rukama, lamentovala a vyčítala mi kdejakou maličkost. Nejednou jsem za celé to odpoledne slyšel, že bych se měl oženit, protože mé matce přišlo víc než neobvyklé, aby byl šestadvacetiletý mládenec stále svobodný. Když se mě zeptala, mám-li alespoň nějakou známost, neochotně jsem kývl, ačkoliv to byla jen obranná lež.