Písmák REKLAMA: Moje prvotina - PEXESO
Jestli je kniha dobrá či špatná ponechám na vás. Minimálně však obálka zaujme každého:-) Budu ráda, jestliže si knihu přečtete a třeba mi k ní něco napíšete. (třeba, že je to blbost nebo že jsem měla ještě pár let počkat nebo si to nejlépe nechat rozmluvit:-)) Chtěla bych tímto také vzkázat vám všem - nadšeným povídkářům - jde to. Sice to trvá, ale jde to.
"Nehasit! Hořím vášní!!!"
12. prosinec 2002
Otec mi na svém smrtelném greenu na 8. jamce řekl několik posledních rad do mého života, byly to:1) Musíš dohrát tuhle hru, kvůli mně, svému otci.
2) Neflámuj.
Sex u deváté jamky
Sex u deváté jamky
Byla polovina června. Svítalo už chvilku po šesté a rtuť v teploměru vyšplhala vysoko nad dvacet stupňů.
Když jsem o půl osmé otevřela oči, Jean-Pierre už patoval u nohou naší postele.
"Dobré ráno, pusinko," usmál se a políbil mě na čelo.
- PLOPEZOVI -
Cituji: Udělalo by mi vážně rozkoš přečíst si od tebe něco ve stylu "lak na nehty, ach jo ten kluk si mě nevšímá, miluju koně, šly sme s kámoškou balit kluky. " Plopez
Otec zešílel. Je ani ne osm hodin ráno a na stole v jídelně leží lístek se vzkazem: "Dneska jsem v klubu - peníze ti žádný nedám, ale kdyby náhodou něco tak jsou v trezoru. Do osmi buď doma a chovej slušně.
- povídečka pro Wopiho -
Dloubání v nose.
Psalo se poslední socialistické září, když jsem nastupovala do mateřské školy v Benátkách. Budova ležela uprostřed sídliště a vůbec se mi nelíbila. Připomínala mi jednopodlažní panelák …nebo také jatka.
- trable s Vieweghem -
* * *
"Tomu neuvěříš. " Přiběhla ke mně udýchaná kámoška, když jsem stála před školou a vykuřovala před ranním vyučováním.
"Tomu FAKT neuvěříš. " Zdůraznila svá předchozí slova.
CESTA DOMŮ...
1.
Občas na to myslím, ale zas tak moc často zas ne. Už jsem na takový věci už starej. Starej a nemocnej a chudej a smradlavej.
Bourkov lékařem na pohřbu.
Bylo mi ho tak líto.
Tak strašně moc, že to Anton ani nechtěl pochopit. Měl strach, aby tu nedejbože někdo netruchlil víc, než on. Ani příbuzní té ženy neměli právo na větší smutek.
Potraty polského otce...
Mohla jsem být tak ve čtvrté třídě, když k nám z ničeho nic vtrhl náš ředitel s tím nejvážnějším obličejem, co jsem do té doby viděla. Byl vážnější než moje paranoidní babička.
Nikdo nevěděl proč.
“Ticho.
DEVÁTÁ MELODIE
Sára je hodná holka. Vlepil bych jí pusu na tvář, ale důstojnější bylo zabručet něco ve smyslu jako, že asi zavolám. Jako obvykle. Zabouchnul jsem za ní dveře a zmáčkl tlačítko start na rádiu.
S Printem...*!
* * *
děkuju, žes´ neplakal
se mnou
* * *
-srpen pro jeryho-
upřímně, Jery,
že z bláta do louže
se chodí líp
a naopak,
Sonet č.7.13 o Subnukleárních částicích
Chtěla jsem utopit jahodu
ale podals´jí brčko
(a mě už ne)
pod peřinou
~~PRINTed FICTION~~
PRINTed FICTION
- amatérské historky z pismackeho podsveti
(zatím jen)
1. PROLOGUE
...nejmenované...
Nejmenovaným….
…pro vlastní pocit bezpečí… :-)
na vlastní kůži…
přes ploty
PÍSMÁCKÁ LOVESTORY
“Hele a jak se vlastně jmenuješ. ” Byla první věta, kterou po svém postelovém výkonu pronesl.
“To myslíš jako můj další nick. ” Zeptala se s překvapením.
uranium
po měsíci
A V níž jsem do snu
Ale zůstal mi jeden prstýnek
Prstýnek s kamínkem uraničitýcos´mi ještě nestačil
TATÍNKOVI...
Můj otec je úspěšný muž. Je mu kousek přes čtyřicet, je chronicky šťastný a už má za sebou přes dvacet let spolubytí s jednou ženou o níž se předpokládá, že je mou biologickou matkou. (Ještěže tuhle jistotu nemám ani u jednoho. ) Dárkyně mého života.
"ŽADONÍM SE..."
Jakobych nepošpiněná
zalidněnou pouští
tonusila si
k vyschlým
"SPOUTÁM SE!!"//DO NĚMOTY!!!//
Chtěla bych tam, kde se nesluší –
jen … poslouchat ptáky a
nechat si v míru stárnout …
dýl jak jeden jedinej
VYSTYDLÝM POSTELÍM
Předběhnutá osudem
nevykvetlých růží
/Jako ty – řekls nevinností. /
hlava zamotaná
"TŘEBA SOUMRAK!!"
Shrábnu svůj nezdar
z nedopitých nocí
v pergamen
/jen 2 mm. /
"HOLUB EMIL"
Tak tohle vám říct, pěkně prosím, teda musím. Musím. Dobrá – chci. To je tak, já se, co jsem živ a zdráv, vždycky rád sázel a zvlášť se svým jízlivým sousedem Trnkou, my nejsme totiž, jak bych to nejlíp pověděl, no zrovinka spřízněný dušičky, asi tak nějak.
"AŽ NAPRŠÍ A USCHNE"
AŽ NAPRŠÍ A USCHNE
Bude mi nuda…
až náMěsíčnej vypustí
zkalený moře svých stínů…
MIKE FISH III.
Dost nechutným způsobem mě probudil zvonek od dveří. Měl jsem sto chutí ho odmontovat už dřív, ale ještě jsem se k tomu nikdy nedostal. Snad jsem mu dokázal zatím vždycky odpustit, nevím. Sakra, ale teď je to více než hodně špatný.
"MALÁ NOČNÍ JÍZDA"
MALÁ NOČNÍ JÍZDA
Pojď, naučím tě hrát, v šatně
odložím ti filosofickej výraz
/se mnou je zbytečnej/
"ODPUSTník"
zamilovaným
proto, abys mě netrestal
Za pocity viny
/bez inflace/
"MIKE FISH II"
M (rozumějte naši šéfku, co vypadá jak geneticky upravenej chlap) nás tenkrát poslala na prázdniny. Bylo to zhruba po třetím týdnu výcviku. Potřebovali jsme to oba jako sůl. Bond měl ze samýho klečení na hrachu odřený kolena a já se radši ke svýmu stavu nevyjadřuju.
"MIKE FISH I"
"Setsakramentsky podmračenej den, nemyslíte. ” Anglická výchova mě nutila využívat frází o počasí vždy v situacích jako je právě tahle. Nebylo možné pronést něco víc smysluplného, počasí bylo potencionálním záchranným bodem. Bohužel.
"MIKE FISH"
Sakra, zaklel jsem při pohledu na hodiny visící na protější stěně. Takhle líné odpoledne už jsem dlouho nezažil. Zapálil jsem si dnes už asi dvacátou cigaretu bez filtru a s nadějí hypnotizoval telefon. Když se najednou otevřely dveře mé kanceláře.
"SEZNAM SE..."
Všem na očích zkusit
obejmout s úsměvem svět
Jen tak, pro
radost, únavu
náhodná shoda
Náhodná shoda v zálibě v identickém či jen podobném hudebním žánru rodičů s vlastními dětmi nechutně zavání láskou, ne-li rozmazlováním. katrin k. x x x
L I L I T H
O ženách se vždy říkalo, že mají k ďáblu blíže než muži. Vycházelo se tu patrně již z toho, že to byla žena, Eva, která přivodila na lidstvo smrt a jiné strasti tím, že v ráji podlehla svodům ďábla – hada. Hlavně byly ze styku s ďáblem podezřívány ženy staré. Čarodějnice, v pohádkách a vůbec ženy, které to „s čertem umějí“, jsou téměř vždy staré, i když někdy nejsou zlé a užívají svého umění ve prospěch hodných lidí.
Mr. 10/13
Vím, že toho pána musím pojmenovat. Mnoho čtenářů by nepřijalo fakt, že hlavní hrdina má místo klasického obvyklého jména numerické označení. Číslo by mohlo však vystihovat některé důležité okolnosti – nejvíce pak citový chlad. Jistý druh anonymity či pořadí.
Muž v kavárně
Byl experiment, který se nepovedl. Občas se každý slituje a dá šanci člověku bez budoucnosti. Jen tak, co kdyby, náhoda je blbec . .