Písmák covi19
Preventivně proti viru
pijte víno z Moravy a jihu.
Pokud už jste v karanténě,
pijte víno 3x denně.
přešlapuji
Jsem jak vyschlá řeka, která čeká na první déšťa on nepřichází a tak mi chází. Milionkrát omleté přehy, drolí se a jsou bez něhysto vzpomínek a žádná nová je to jako šlápnout do . Nemysli na to a zbav se toho hned,že se nic nestalo,že to byl jen hloupý žert. chtěla sem utéci té bolesti, nejde to, musí se to prožít možná přežít a nebo snad nežít.
NEPOVÍM
ponořená do sklenky, kde na dně pravdá bdí, já hledám ji a nenalézám,ji nevidím. Ponořená myšlenkou, že nic už nemá smysl hledám po tmě s baterkou, tvou podobenku ukrytou zavržen si už v mé mysli kdo myslí,že to tak není at se stydí, myslet za druhé lidi. Ponořená do sklenky, teď hledám své myšlenky na dně té propasti, konce nevidím chci spadnout do té propasti plné a přitom bez lidí bez všech těch čumilů co lidem jen závidí závidí i bolest v srdci a na špičku nosu si nevidí, závidí i bolest v srdci to smrdí fóbíí.
ČAS V SRDCI
. ubíhá jak rozervaná vterina, cípek tvého posledního času,rozplynul se v davu hrajem hru na pravdu. Nejsi se mnou, jsi ted s jinou hrajeme hru a já sem tou nevinnou hrajeme hru na odvykání. Možná se zblázním z tvého lhaní.
NAPOSLEDY
A tak konec dívám se ti do očí na posledy vidím tebe, víc už ke mě nevkročíš Naposledy,řekneš já se jen pousměji, naposledy, a já ti to nevěřím polibek tak studený by měl být chceš to tak a já se k tobě přitulím, neodmítáš moje tělo moc dobře ti rozumím touhou najednou se zrychlí dech rty se k sobě přibližují vše už jen na dotek skoro se už dotýkají naposledy, povím jen
SMRT
SmrtV poslední den mého bytí,svěžím krokem,tma jde přímo do pokoje otevřeným oknem. V poslední noc mého bytíneustoupí tmanezvedne se černá opona. Minuta ve vteřinu se zmeníposlední chvíle bděníTma.
smutný muž
Smutný mužHladím slzy,snad již brzypolíbí mě nebesa. Nevím kudy,možná jsem slepý i hluchý,zřejmě ani v tom se už nevyznám. Chtěl bych křičet,přesto mlčím,v klaunech na ulicimarně hledám útěchu. Znal jsem dotek,liboval si v polibcích.
Jako led
JAKO LEDZ ledu si vytesám, z ledu jsi tak chladný, vody ti nepodám, cit nemáš žádný. Hovory za dešťů, čájík ti dám. Lásko má rozmrzni ,nejsi sám. Hovory za dešťu, hovory v noci, kde jsou mé vzpomínky, a ty tu se mnou nejsi.
konec s láskou
Konec s láskou
Naivní věta, ticho ti vmetla do očí,
pálí to a svírá,jak popílek co líta.
|Z očí do očí ti povím hned,že si byl pro mě celý svět,