Písmák POCIT V 19.17
POCIT V 19. 17Po dlažebních kostkáchvlastně nevím pročmi přijde zvláštníkaždý krokneopakovatelnáneopakovanáneopakovatelnostchci dělatz všednosti zajímavostz každodennosti okamžikz kopieoriginál
VŮNĚ
VŮNĚChtěla jsem být vůnína malou chvíli jsem ji cítilazvláštní -Chvíli být nic neříkatchvíli se ztrácet objevovat
Přicházet opouštět nic neříkatprobouzet city lákat nenechat spát
Chvíli být zapomínána být všední nic neznamenatschovat se ve starých skříních tam
Probouzet vzpomínkynechat se vyvětratjednou se rozplynout a pak
VŮNĚ
VŮNĚChtěla jsem být vůnína malou chvíli jsem ji cítilazvláštní -Chvíli být nic neříkatchvíli se ztrácet objevovat
Přicházet opouštět nic neříkatprobouzet city lákat nenechat spát
Chvíli být zapomínána být všední nic neznamenatschovat se ve starých skříních tam
Probouzet vzpomínkynechat se vyvětratjednou se rozplynout a pak
RYTMICKOU CHŮZÍ
RYTMICKOU CHŮZÍprocházím oknys vějířky řasna předzahrádkáchplující kapradiny oslovujílakované mříže, zábradlí, ozdobyzelenají v světlém sluncipřes zdi se probíjívůně odpoledne-pod hrncem je něco sladkého.
´TAK PLNÁ
TAK PLNÁjako hmoždíř napěchovaný bylinkamize kterého vychází vůněPlnájako žena v očekáváníPlnájako pupen těsnětěsně před vyloupnutím listuPlnájako nejtěžší žula světakterou prorůstá kořenPlnájako ztajená temná tůňa tak klidnátak klidnájejí hladina….
ŽENA
ŽENA mezi tvými prstydívka v slabinách se ve mněpod tvou vahou probudilaskrytáta co jemu spaladva proudivěplní hlavusrdceklín- nepřetéct znamenáprosakovat jimiLáska je ve způsobechzpůsobech pohledůjeho něžnýchtvých žádajícíchvolnájimi zcela lapenadívej seprosím…polož mě na sebepolož mě na sebe….
JAKJO HOUBA
JAKO HOUBAnasávámvšechno to čekánílehánívstáváníbezradnostten vzrůstajícíbující a bouřící klid -klid -ten výrazchci si ještě dlouho ponechatbez násilí.
JEŠTĚ NĚCO
JEŠTĚ NĚCOněco co jsem zapomnělaa přitom držím pevně uvnitřjako vidět padatdvakrát za seboudva muže do kanálusvět je plný znamení a příslibůČti siČtu ho….
CO VÍM
CO VÍM a nevímje jen chvilkou okamžikumezi bděním za dneze dna(mýlím se když hledám stanoviskamýlím se když chcimíjet milníkymyslet)
snadjsem jen touveršovánkou okamžikůtak nevratitelnýchtak uplývavýchtak mžikajícíchtak trvalých
…na kachličkysedá prach.
DÍKY TOBĚ
DÍKY TOBĚ rostupřijímám nové dnysvým vnitřním úsměvemsnad trochu v rozechvělosti nepevnostipod mými ulpívavýmikouřovými signályvracejícími zapomínáníZtěžujiale nestěžuji sidávám ožívámztrácím a nalézám se v bytí ave snechJe krásnéusínat a probouzet sena chvíli věčněvděčnějako příroda.
SLOVA
SLOVANekonečnou řadou vracejí sev změtích zmítánaJednou bude třebarozplétatmrhání pozměnit v hledáníučit se užívatpodržet poznávatrozcestníkem pochopeníJednou bude stačitpromlouvat několikanejhlubšími pravdivýmiMilujiMilujiJednoubudu snad blízko.
NOSTALGIE
NOSTALGIESmutnévšechno to bloudícíSmutnévzpomínky na minulostsnění o budoucnostise nenaplníProč tedy nežítco teďospalý podvečerrodného městausínající dětství a dospívánípozvolnaodcházejí….
POSLEDNÍ DOBOU
POSLEDNÍ DOBOUje všechno tak krásnékdyž píšu- Krásné probuzení -- Krásné ráno -- Krásný den -- Krásný večer -- Krásnou noc -- Krásné sny -- Krásné hvězdy -Děkujijsi opravduopravdu krásný.
SPRÁVNÉ
SPRÁVNÉjako klenutí obočíTichéjako píštalka na mém krkuKlidné a plnéjako nečervivý luskje hnízdo co v sobě mámStrachuji seale obehnána spoutána svouvyrovnanostívím žeSprávnéjako klenutí obočíTichéjako píšťalkaKlidnéPlnéjako nečervivýhráškový lusk.
VENKU SNĚŽILO
VENKU SNĚŽILOa mráz krákání vzdálené slunce pálípřítomný vítr a listíVenku sněžilo ale teďnovýma očimaa stále zmrzlými prstytak jako kdysihorcehorcechcitakyzasněžit-.
UKLIZEČKA
UKLIZEČKAV rauchpauze na cigaretuDe za námi uklizečkaCože to kouřímeStojí to za hovnoAle když byla mladá a krásnátaky bylo nějaké to opření o skříňTeď mlátí hadremTluče hubou špačkyAle když bylaByloTaky nějaké to Opření o skříň.
MILOSTNÁ ZNENADÁNÍ
MILOSTNÁ ZNENADÁNÍCo tu zbývájen ještě důlekztrácím kotvua vlny si se mnou dělajíchybíšjen důlek v polštáři vedle po tobě… Druhý den ráno mě napadákdyž na mě přes okno praží rozpouští odplouvámjen slunce je moje kotvaa listí pod stromy kůra na kmenijen slunce je moje kotvajen slunce je mojeje sluncea kotvalíbám ten důlekprotože to je myšlenka na tebeprotože to je tojsi tyty
…poezie….
JAK SE SEZNÁMIT S TĚMI KTERÉ CHCI ZNÁT OSOBNĚ
JAK SE SEZNÁMIT S TĚMI, KTERÉ CHCI ZNÁT OSOBNĚ. Jak chci být osobní tak chci znát osobněA závidím těm co znají osobněA vidím ty co znají osobněA potkávám ty co znají osobněOsobně znám ty co neznají a nechtějí znátOsobně ty co chci osobně znát já mě znajíOsobně i já je znám osobně a jim to stačíAle mě ne.
PUBERTA
PUBERTAChci vzpomenout si na všechnykteré pro mě byly sloučit tyzmačkané věty semknout je jednouprovždy vytvořit z minula"byla"
cítittmu a příšeřív ruličkách písmen a slov lovpřekrásných krámů mých stolů se ptátmám si hrátnebo brát všechnosmrtelně vážněstát v nebi plujícími mrakyzavěšená v balkonechvůně z pekárny koláčkůkde se chce být všechnopunkerka do morku kostí s vlasama hadamaženuška kolem dětíženština díratá punčochabordelka vděčná za uplivnutíchce sehm…ta vůněpodal mi malounkou bílou kopretinus pohledy (svádivými)slovy kroky pohyby (houpavými)projíždí rychlostí 20 km za hodinukolem běhá jeho pesraz dvamůžou ještě vůbec zastavitten pohled pálí můj milýnevnímám nic si nepamatuju nicstávám se tímtoprůhledným papírem…
líbí se mi přebývatv těch znovunalezenýchbolestiplnýchněhách…
EXPRESE
EXPRESEHnijící plesnivina bramborv našich domácnostechnení důkazemje jen obrazempadá voda pode mlýnemnastavuji se ti klínemmám strach co mě to napadánakonec s nimiuvařím i mouchy…
JE KRÁSNÉ
JE KRÁSNÉJsiI must be quiet and carefulluprostřed událostíkteré zaznamenávámmámani dech už není můjmust be carefull and peacefullje krásnéjsibýtjsempeacefull and quiet-.
LEHKOST
LEHKOSTJakási cizí lehkostokupuje mé vlastní hrdlodůsledek životního stylu prozatímnedávno mi někdo řeklv té vzdálené zemity už přece víšco dělatco chtítjako by mi tím vytkl políčekjehož bodavost intenzivně přicházelaco vemě zbylo z té cizí země. nejasné zvuky umírající krajinynáhrobky do poloviny zapadané sněhemumělé květiny přede zdíco dělatjak chtítkdyž jen prozatím-.
ZAZNAMENAT MUŠLI
ZAZNAMENAT MUŠLInamočit mušli po čtyřiceti letechdo mořské vody prázdninového Saint Tropezje jako vzpomínkaco cítím a zaznamenatstékající voduje jako slovatřikrát přenesenazasychají a krystalizují(odkud je kdo vylovil a odvezl)
je jako vzpomínkabez kontur.