Stín lipové naděje

Naděje uzavřená vcelespletené ze tvých snůza mřížemi tužeb, hledí úkosemNaděje, co křídla zmramoru máa čeká, kdy ji vysvobodíprincezna zakletá. Vcele, kde hledá odpověďvcele, kde vyvstává otázkazdalipak za zítřek stálo by bojovat. Jako lístek lipový na mé dlanizmítá se ve víru prachuzlatý klíček,co otvírá bránu do ztracené zahrady, ticha. Tam, kde princezna je zakletá.

19. 07. 2007
0
0
355
Volné verše

* * *

Žiletkou podřezaná snová kopretinka
se symbolem počestnosti,
však hříchem potřísněná
Není nevinná.

19. 07. 2007
0
0
412
Volné verše

Za oponou řas

Vtemných očích skrývá se tvůj strach

za oponou řas,

19. 07. 2007
0
0
358
Volné verše

Odlesky v zrkadle

Odlesky v zrcadlechmají tě (. )v spletenec pochybů a nářk,strhnou tě ve mžiku, kdy skápne kapka na polštář. Kapka krve maličká. Maličká a vzdálenájak hledaná svobodaMaličká a vzdálenájak cítím se teď jáMaličká a obrovskájak nenávistná slova.

11. 07. 2007
1
1
289
Volné verše

Láskový apetit

Sápe se po Tobě jak po krvavé flákotěMačká se, tulí se. až křupou kosti. Ano, taková je láskaTak už dost. nechci tě .

11. 07. 2007
0
3
364
Miniatury, hříčky

Růže, co nás mění...

Každý den chdím stejnou cestou. Až teď, když jsi vstoupila do měho života, jsem si všimla, jak je ta cesta nádherná. Až teď, když jsi ve mně zanechala část sebe samé, jsem spatřila, že na té cestě rostou růže. Až teď, když miluji, vidím oblohu nad sebou, cítím slunce na tváři, vidím barvy a cítím vůni květin.

10. 07. 2007
0
0
293
Úvahy

Víš...

Nejdřív bylo přátelství, ale co se nestalo,. najednou tu byla láska. Víla z květů jabloňových stáhla s sebou ony dva. Ty, co pláli jak pochodeň.

10. 07. 2007
0
0
335
Úvahy

Poslední volba

Když krvavá je tmaa pláč tě dusíkdyž světlo zahubí zbylou vášeňa smrt máš nadosahTy najednou váháši když víš, že se to nesmía ptáš se proč (. )Ty pravidla znáš,a věříšže volba jiná není,voláš o pomoc.

10. 07. 2007
0
0
417
Volné verše

Čarověník

Čarověník zná každý z nás. Tráví s ním všechny okamžiky svého života, ať už ty krásné nebo tragické. Všichni mu říkáme jinak, ale slovo Čarověník vystihuje jeho samotnou podstavu, kterou chápeme každý jinak a přetrvává v nás samotných už po staletí. V našich myslích a srdcích, ve skrytu naší duše.

10. 07. 2007
0
0
356
Úvahy
Nahoru