Mysl..

Vzduch voní senem a blížící se bouřkou. Po tvářích se mi kutálejí obrovské slzy zklamání a vzteku. Jedu kaštanovou alejí, ztemnělou a prázdnou, společnost mi dělá jen tmavá klisna. Vnímám všechny ty večerní vesnické zvuky, které dávají dohromady to velké, klidné ticho.

15. 12. 2007
0
0
358
Úvahy
Nahoru