Písmák veto
V ledové posteli líbám tě ocelí,
ocelí do krve - všechno je poprvé.
všechno je poprvé a po všem rychle veta,
pomalu umíráš na rakovinu světa.
bez
Jsem zkroucený plod dekadence,
existence stejně zbytečná,
jako žravá.
jako dravá.
Květinový blues
Koupil jsem si divnou kytku,dal jsem za ni celý jmění,jazyk na mě vyplazuje,zuby na mě lačně cení. Je to kytka masožravá, to je jasná zpráva,žere nejmíň pětkrát denně,bifteky si dává. Slintá si slintá, stále má hlad,začínám přemýšlet, kam jen ji dát. Do roka z ní vypěstuju kytku _ lidožroutku,usadim ji v parlamentudo temnýho koutku.
Hranice
Tak už jsem tady, to je bída,na tichý, pustý hranici,jen prázdný oční jamky kostlivejch celníků hlídaj,závoru, dráty,silnici. Má ruka rozechvělá,podala pas, aniž chtěla, vím, co utajit jsem chtěl,v nastalém mrtvém tichu jsem pak proclil náklad hříchů, tím jediným,co jsem měl. Tady se neříká-nashledanou, ani auf wiedersehen,tady maj všichni platnej pasa fotku předepsanou. Tady se nečeká,má duši přísně prohledanou ten,pro koho zastavil se čas.