Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 442 tisíc textů, 5 miliónů názorů

archie
Pohlaví	Muž
Povolání	mám ho
Město	Horní Kosov
Oblíbení autoři	Bernhard, Céline, Bulgakov, Cohen, Mc Carthy...
Vztah k literatuře
Na Písmáku od	20.01.2008 11:34:03
Poslední přihlášení	22.01.2013 20:49:15
Členství v klubech	Klub uctívačů trenýrek, fašistických ktitiků, srpské dechovky, urvaných třešní, nactiutrhačství, zlatých výtěrů a výběhů, líbítipů, montipů, řiťolezců, bhútánského piva, policejní bhútánlity, zamilované rozervanosti a FŇÁKU, Klub žabožroutů,
Věk	41 jar
Statistika	Publikovaných děl: 39 Obdržených tipů: 262, daných tipů: 245 Obdržených kritik: 596, napsaných kritik: 1176 Obdržených výběrů: 3

Sbírky

Díla

Názory čtenářů |< < 12345678910 > >|

03.10.2008 12:49:57	dát kritice tip	archie
PSI VRÁNY PSI /I. Diviš/ Člověk má polidšťovat zvíře a ne zvíře sedlat člověka: hra nespravedlivá, a tomu všemu navíc odporuje naše masožravost: baby s parukami venčí dakly: alergie s pepřovkou v ruce srazí tu ježové postavení: tažení proti smrti, marné, opakované, v Šanghaji za divadlem, na sklopné Potale, tažení bez vojsk, s anděly v prostěradlech, utahanými levharty, střepy v berlínské zdi, ve spánku, při souloži, na procházce: chtěl bych zahlédnout otce, an s hlavou napřed letí rychlostí duchů k Fossmanore, připojit se k němu, plouti Skotskem, stříhati sukno na veselé kostky: to však nestává! Zato určitě v koštivém křoví, proti mně ježibaba s tváří galoše venčí bělohlavou smrt: Jamonte, komm doch her! Příště tu rozsypu pytel pepře... Tažení proti smrti... kára, jejíž pažení otlouká hlava tvá, ne moje. Tažení proti smrti. Holistá poušti bez žaludku, s konečnou Charbin. Legionáři, padám! Tažení proti smrti, s okem vytěkaným těkáním bělmatě záhubným, těkáním, přecházejícím v cvakot lupaných perel, s okem neschopným přistihnout samuraje o holi spatné: ale právě v něm, těkání utěkaném, na cestě spatříš rukavičkářské psí lejno a nedaleko zachřípíš déšť: samí psi a čubky, a mokro... Odplivneš obloukem kobry: za doteku zdraví, za něž se modlíš střelně, ve filmařském cvaku, lupnuvším mušku na střelcově víčku,v ramenem cukneš proti vráně biskupce, napařené, ale kupodivu s nepřelstitelně vysokou útěkovou vzdáleností: netrefils! Tím líp! jenže už zatím bíle ti vyhřměl olšanský židovský hřbitov, v jehož první řadě při pravé ruce, nasucho, zoufaje si v rakvi, klečí Josef K. Tady přes léto shlukuje se vranstvo i havranstvo, třída to dělnická ptactev stěhovavých, zde, na okrsku difúzního holocaustu promenuje přes cestu bažant, pták Tuatam, tady, při odhozeném Kohéletovi, můžeš pomilovat a pak si zapálit… jedině tady, na hololbi Golgaty, před tebou neutíká shromážděné to panstvo havranstvo, aby pak zimně osadilo nájezdem střelným střechy of a declassed middle class: jaký těžký hnus! Jak naděje, kobyla sivá, pod trokarem Rodionovým klopýtavě škytá... Jak ty, můj bratře, i já vyšel záhy s porušenou sic, leč slušnou výzbrojí: fotóny jepičně blyskaly se o hrot. Nevarován, provedl jsem všehovšudy přemety tři: souborným jejich prismatem byla nezdrženlivost vůči jakémukoliv výronu krásy; při první přeshubě, hned u hydrantu, koho nevidím? nenáviděného sedět askétu a kolem pod fíkusem, v prachu leprózním, na vandráckých pláštích žáky: Mistr poučoval jak ten žebrák Chleboun: žáci v první řadě: Malý, Zajíc, Vyskočil, žáci v řadě druhé: Tvrdý, Bobek, Vytlačil. Uctivě mektali: vyhnout se bolesti! Jaký asociální podvod! a, což souhlasí, u příští pagódy přežrali se šperky: Roztrh' jsem ve hřbetě Maharesh Mahesh Jogi, roztrh' jsem ve hřbetě His Holiness... Vítej mi, otče! Vítej mi, máti! S rukama propletenýma stoupáme Jánským vrškem ochutnat jablkový závin, co tu schne po Švédech: U Šretrů ze zásady polívku hnědou a pak vídeňský řízek. Nad Riegrákem se smrákal šerý dým, čínskej cuc na vrtuli kouřil z bedýnky. I já byl z lišky, kočky, krávy, psa, i já z živelných prsů, navíc ale na hlavě nes' bůvola s žampiónovým hrbem, jemuž na hlavě zas číhal stavroginský had: nepoučitelně stoupám, prsoma to beru: potkával jsem národy, jichž celý výkon spekl se do valounu žárlivého šafáře, který onánii za dřevníkem tresce výžehem z knihy života. Potkával jsem národy, které porozeny pod Meteórou končily na pláni na zpracování herynků Sahara-Sázava, ano, začal jsem se přistihovat při slovních botách, pozoroval troubelí, jak se čirost pouště zvrhá v mnutí spraše i chvalně začal jsem telefonovat: haló!? Je tam Karel Jaromír Erben? Tady stárnutí, odpovídalo z pásku - co uchopit, když povětří klacků plno a všude samé vrány, všude vrány.. . Začalo padat: jak se říká těm uhlům, shazovaným na kvetoucí Pompéje? Žádné meteórity, a ona zem pod nimi nikoli Meteóra, ale Luka pod Medníkem! Ty básně nejsou lumpové, to jsou trampové! Co nám zbývalo než sen - případně kamení, vrhané proti vlakům brambor: proletariát není žádná sranda... V sálu Lucerna, mezi samými Josefy, přišlo první zření: sám, srázně, pořáde srázněji saměji a poesie střídmo bude ti připlouvat, střídmo ti rvána z ruky, a tak pořád: pod tebou ustavičný svědek, město z doutníků, plné oharků kol šeříkových týnů: nashledanou otče-nashledanou matko, myslíte, že je mně to lhostejné? Zda setkáme se, padáni světlem, anebo minem, se spečeným ledem na rtech? A ta poesie psy bude ochcávána a ta bolest vranami bude roznášena a tak pořád. Myslíte- že je mně to lhostejné? Jsem z Prahy - a vlak se šine směrem ku Praze.
01.09.2008 12:45:10	dát kritice tip	archie
29.08.2008 22:49:35	dát kritice tip	archie
ahoj Ondro
01.08.2008 11:55:07	dát kritice tip	Ondra Broska
Ahoj
10.06.2008 11:55:00	dát kritice tip	archie
jů super, díkes Hufnágl :)
10.06.2008 11:26:23	dát kritice tip	Pišta_Hufnágl
04.06.2008 14:35:55	dát kritice tip	archie
o díky ctěná Bhútanoložko :)
04.06.2008 13:44:41	dát kritice tip	Pomerančová redaktor poezie
přidávám něco o bhútanů
01.06.2008 21:02:22	dát kritice tip	archie
Fuj!? :) ale bílej, s kolou, chlamst! :)
01.06.2008 20:58:40	dát kritice tip	domin.go
Fuj! :)

|< < 12345678910 > >| Všechny kritiky na jednu stránku

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.