Písmák Servírce z hotelu
Anděl u tvých nohou strnulý
slétnuvší z nebeských výšek
hledí na tvář tvou
s bázní a úžasem
- -
Jím tvé teplo
chvěním svým
opíjím se jím
sním v tvém klíně
o pár slušných veršů (aneb Jirko, ahoj)
Jen z čisté chuti
z hladu po plném
po něčem
co by stálo za to
sebekritika k příležitosti nedávných světových událostí
Usínaje
žil jsem blaze
v nenámaze
Do ucha mi
% % % %
Jak vědět .
že dnes večer
až spravím skříň
až doděláš věci z práce
půl myšlenky na zahradě
Co hledám
není rozechvělý dotek
bezesná noc
ani slib
?
Týden bez tebe
bez postesknutí
až bych se obviňoval
že tě nemám rád
název zaboha nevymyslím (ale možná si ho ani nezaslouží)
Pro proužek světla
co se ti mihl pod ramenem
a stekl po hrudi
nevímkam
/
Byl jsem ztěch bláznů
kteří
strkali ruce do ohně
že se už nedopustí stejné chyby
zamotám se v tom i sám
Kdybys byla
asi bych
nevím
vyprávěl ti
-
Dnes ráno se mi o tobě zdálo -
tvoje staré ruce
čekání
v předsíňce
poznámka k včerejšímu večeru
Jako dva přátelé
po cestě
podají si ruce
a už se neuvidí
Ašce (a všem ostatním)
Přinesla mi ráno
a odnesla spánek
Plné žití
lásky plné
pololhář
Včera
ve snu
než zvedl jsem hlavu
měl jsem se prolhat až na konec davu
polojasno
Mraky se obchází a nadechují
Poodejdu zjejich stínů
zhlaholení
k chlebu zkmínu