BALADA O SEDLÁKOVĚ PYCHU

Za okny zuřivá sněhová vichřice, před okny sedláka peskuje babice. Ten křik a nádobí z domu ho vyhání, už sedlák vichřicí ku splavu uhání. Babice do toho jara si netroufá, štěstí, v něž sedlák jen málokdy zadoufá. U splavu v poklidu, kde jen les panuje, smočiti ve vlnách prádlo své plánuje.