Báseň napsaná ve chvíli, kdy nejde dělat nic jiného, než si sednout a něco psát
Sníh studí, kaluže odrážejí světlo, reklamy jsou modré,
lidi jsou stejní až na výjimky (sériové vrahy a tak), boty jsou mokré,
všechno je vháji, křik je hlasitý, slova jsou tichá,
rána letargická,
Dešťovo- Chodníková
Vchodníkové dlažbě, v různých tvarech, vtvých očích
sedím a
zjišťuju smutné věci a
zvláštní věci a
Nečekat nic
Nemám co držet a nic mě nedrží
čekám na ticho po bouři
čekám na život po tichu
potichu
Nikdy se nebavím s cizími lidmi
Sušenky mi nechutnaly a vychladlý čaj. On mi říkal, že jsem v krizi a já se ho ptala, co má se zubama. On říkal, že se mu to ale líbí a já chtěla vědět, jak to dopadlo s tou krávou. A lhala jsem, že nemluvím sprostě, pokud mě zrovna nechce někdo zabít tak, aby to vypadalo jako sebevražda.
Králík
Potkal králíček jablko a chtěl se skamarádit jenom s ním. Nosil mu puntíky a proužky hrál s ním kámen a nůžky pozoroval ho, jak se směje. Jablko bylo prázdné nemělo duši a králíček byl psychicky nemocný.
Zloduši
Malý vlkodlak s upírkou seděli spolu pod mostem kouřili jednu cigaretu smáli se přitom špatnostem Nejsou v tom žádná kouzla zloduch miluje zloducha ona ho trochu kousla on jí vyl něžně do ucha.
Turistická
Jeden mladý turista chodíval po červené značce nabízel turistkám doprovod houpal je na houpačce Však jednou sešel z červené a přešel na modrou poslal Marušku do háje a dal se za Ondrou.