Nahota

Vidím ho jako dnes. Seděl tam. Ruce založené v klíně, hlava vzpřímeně hledící bůhvíkam před sebe. Byla před ním jen řada oken, za nimiž se odehrávaly každodenní etudy lidských poutí.

22. 05. 2011
1
1
391
Povídky
Nahoru