Písmák Teokort
Tabákový sliny
Mám je na tváři
A vústech pachuť
Zkyslý mlíko
Přískok a lom
Přískok a lom těch zašlých Skel
Bídných a prázdných výloh Stěn
Po vsi se rozezněl hlasitý Sten
Psi štvali zvěř skrz pole Svět
Stoklasy
Poslední láska na těle
Vkládá si střepy do vlasů
Po nebi plují andělé
Na poli desítky stoklasů
Mým Janinkám
Jen zavřu oči (noc procítím vně úplňku)
Na chvilku (abych zapomněl na doby dávno minulé)
A už je tu (vůně tvých břidlicových vlasů)
Tak bojím se jich dotýkat (aby nevypadaly)
Požární schody
Až nahoru neseš siVymřelé tělo pukléTy shluky shluklé v komíněPo víně chutnají miStébelnatěAž na horu neseš seV sukni barevné bezbarevně smícháš pocit Abys procitAbys pro cit nemusel tak dalekoPo požárním schodištiV plamenech výpustě odpadníZažehneš do kruhu přespolní klas(cepíny zabíjejís kapucou na temenijim krví vlasy slepépovlávají)Pro žárse požár ženežene se k ženěskloněnévětve mi do krve drásají páteřohni se v ohni.
Atropin
Poslední olovo zas nakrájené na kousky
mi kolem krku zraje jako kůra z pomeranče
z pomeranče shnilé jádro položené na víčku
(jsi lesní vílou
STAV BEZTÍŽE
Poslední větví vraženou do oka
A světlem co se vždycky bojí
Proniknout Mi vprostřed čela
Uhnout musíme
BON JOUR!!!
Na podlaze Ve studený kaluži
Plouží se Tísní spojené
Prsty To tančí dešťové kapky
Na stmívání čekají
Miluju chlapy
Prachobyčejná noční stvůra
Lepí se mi na paty
Když otáčím svou hlavu za svým stínem
Chtěl bych tě políbit
Zprzněné děti
Jsou to tvé sny
Ty které krmí mízou moji krev
Jsou to tvé sny
Nad mými ztrácejí se vSíle
KMENY
Milované ženy
Zas stály za mnou jako kdysi
Milované ženy
Kmeny
Kamenujte mě za název
Kundy
Mám popraskané všechny blány mezi prsty
Vočích prach a popel mísím vkoktejl slz
Už nemám co ztratit
Coming Out
Coming Out
[ah]&[ed]
Už je tomu víc než rok a půl, včervenci to budou dva, kdy jsem konečně vytáhl na světlo, jak to stou mou orientací doopravdy je. Víte, já jsem měl hodně kamarádek, ba dokonce i přítelkyň, čímž mám na mysli osobu, které natolik důvěřujete, že jste schopni říct jí všechno – ale úplně všechno. Člověk, co se svámi baví je kamarád, člověk, co vám věří a dokáže vás vyslechnout, je přítel.
Já měl takových přítelkyň několik.
MÉ MATKY SLEPÉ
Máš strach mi říct, že
Umíráš mi před očima
Slepé jsou matky
Máš strach mi říct, že
Funus
Miluj mě, miluj mě
Otrapo níže než pod mou postelí
Zůstaneš stát
Vévodkyni
Lorna
Lorna
Má v pláči tolik slaných mořských slz
A v očích nářek pěn
Lorna
Z patra do patra
vtvém tvrdém úsměvu
co se mi rozlámal o stěny
není to světlo a není to tma
když hřejou mě kamínky v podpaží
Ropná
V ucpaných uších zní mi
Cosi jako kosi
Ach, ti muži, když se vzmuží
Než utečou
Vilná (do polovic)
Od vína prázdná číše na stole
To jediné mi zbylo
Po tobě
Než jsem tě odložil do ztrát
Kdo by mě chtěl?
Než všichni ruku zvednete
Tak mi, prosím, řekněte
Proč
Napíšu vám strašně sexy zprávu
Jak jsi ve všech
Lesky všech tvých rtěnek
Mám na svém límci
Vůni všech tvých vůní
Cítím neustále kolem sebe
Plytké snění
Ach, ženo
Klaním se ti převelice
Když u přeslice na seslici tkáš
Mi vodu do vlasů
Prostodušná
Líbej mě jen na ústa
Tak jak to mám rád
A drž mě přitom za ocas
Tak jak to mám (taky) rád
SEPSE
Dvě mince v ruce
Na proluce
Nevěrná jsi mi
A prostituce za hradbami kvete
Šněrovačka
jsem rozžhavená do běla
běda mi nebo neběda
pomozte chatrným kostem
dostat se pod postel
Mrchožroutky
Prostopášný muži
Jsou to v obličeji vředy.
Vředy mého dědy
V pozlátku zabalená
! Chci Tě !
Máš onyxové oči
A vlasy jaspis zdobí
Tvou hubu přelepili flastrem
Alabastrem
Non-Verona
Napsal jsem báseň
Na kousek obrousku
Rtěnkou co jsem našel v kapse
Patřila mi
Krůtí mlíko
Ve vší počestnosti, lásko
Tvůj mozek je mně záhadou
Obtočenou kolem přezky
Vlasojeda
Nebevěz
Že dřív utopíme všechna
Tahle zkurvená koťata
Že dřív než se jim hlavičky namočí
Nebevěz umře hrůzou
TRIAL
"Hele, leze tu po zdi moucha. Taková malá hnusně chlupatá na nožičkách s blanitýma křídlama, chudák, ani neví, že už je vlastně mrtvá. "
"Co to plácáš. "
"Mouchu.
Dopis pro Ester (tebe a mě)
Máme výročí - dneska jsou to tři roky, Ester. Ach, ano, zdá se to všechno být tak strašně dávno, a přitom jako by to bylo včera, co jsem tě poprvé uviděl projíždět kolem hřbitovních vrat na kole - vlasy ti vlály, tak plavé, vlnité. S košíkem plným slunečnic přivázaným vzadu na nosiči.
A vlastně ses ani nesmála.
doPOSLEDNÍkapky
"Mám zpívat teď.
Zpívat je snadné
Viděl jsem tě mrtvého
A dál už nic
EXTERIÉRduše
prsty na spoušti
a oči navrch hlavy
porcelánové panenky
(mají hrůzu strach
FLAJevej
leť
líná labuti
lůzo
lehni laním pod kopyta
Rádiová hlava
Všechno je na svém místě
a všechno je tak čisté
letmé
zdánlivě nedobytné
Partie
Vyreznu k tobě prsty od krve
Má lásko
To bylo - pche - poprvé.
V klíně mi ruce klidně rejdí
XIII.
Polední nebe bývá tak kruté
Plné plískanic a břeček chodníků (cinkání příborů)
Uprostřed léta ve sněhu (na městském výboru)
Vyhnědne na bříze plod (tak jak na praporu)
False Memory
Západní vítr
Svál spadané listí
k východní straně
-josa buson-
Vosková panenka
Vosková panenka
Mi taje v ústech
Chutí po hašlerkách
V růžovách kalhotkách
20:53
Je v krvi schovaný
Ten smutek malých včel
Je v květech ráj.
Je uvnitř (marná snaha upřena)
Heartbreak High
Vždyť kolik životů
A kolik nocí prožili jsme
V soukromé pospolitní
Obhospodařenosti
Humann crossing ft. 2069 AD
Mně lidé cesty zkříží kolena
Když kolem projdou
Bez jediného povzdechu
Se mi o nich zdá
Svítá
Pod tím ledem
Tvá tvář ztuhlá modrá fialkám
Jejich barvu
Jejich kurvu
Jsem tvůj syn
Blažená panno
Pokej se v pokleku
Než abys v převleku na vartě stála
A čekala ženu jež v proutěném košíku
Třikrát
Mám tě v dlaních
Zhasni světla mojemilá
Kolem mísy jahod rozprostřeme
Středozemní moře
Čtyřikrát
Na čtvero ročních dob
Mi nezbyl žádný čas
Jsem pohřben celým tělem
Z pod zvuků pochod hejn
Na prstů konce
Měl jsem ženu
Jež mi kdysi byla ženou
A svými prsy
Svírala mne od pasu dolů
Jednou
V tom zakrnělém nezrání
Ano Mám ten pocit
Že když mi nikdo nebrání
Tak skončím na tom rozhraní
Dvakrát
Dneska bych chtěl v klidu spát
Beze snů a nočních můr
Pod polštář si hlavu jen tak dát
A slupky kůry z pomeranče
Hlad
Hon za lovnou zvěří
A zrej ta rovná pole
Jsou obložená ruskými vejci
A vojáčky jež cín snad nikdy nepoznali
Obludné zrcadlení
Jen kámen ten samým hrotem
Protne tvář těsně pod obočím
Jsou sny a sny ty které
Se zdají tak trochu jiné
Zero No. Zero
Viň věnec vedrem
Mě svádíš nahým bedrem
Hochu
Víc
Na padrť
Dus se smrtí a kouřem
Dus se přiotráveným rtem
Který ti nabízím
Tak dus se jazykem
Každý den jedna
Dnes jedna
Zítra druhá
Třetí v neděli
Jestli to tak půjde dál
Náměsíčná
Tlí tělo
Tlí v jámě nehluboké
A pomalu mizí
I tvoje duše stoupá
Na marách
Spadal závoj z vašich hlav
A pomalu se snesl z nebe
Na zem do rozkvetlých trav
Aby pak zakryl tebe
neNarozená do šedivého těla
Mám v ruce pastel barvy šedivé
Špalíček zlomených pohádek
Pro děti
Jenž tiše si poplakávali do péřových polštářků
Byl jsem výš
Nefrit Je pryč
Kámen a s ním i náhlé vzplanutí
Přebolelo Povzdech na rtech
Vstřebám to Ano já to vstřebám
Zpuchřelá sláva
Kam jsi oči dal.
A kde ruce jež ti u těla visely
Kam zmizely.
Kam podělo se tvoje tělo
A dalším Mariím
Mé ženy proklaté
Sukně kasají
A svými prsy vzedmutými
Oheň nasají
Mářím
Vedle tebe lásko
Když si lehnu Nehnu víčkem
Morová ráno sešli zázrak
Na Boží hod Nedoletí
Střechy na dosah
Vykřiknu
Tak jak to neznáš
A budou střechy létáním napodobovat
Co umí jenom ptáci
Tajné zacházení
Jsi pod zdí z cihel
Na popel rozpraskaná jako omítka
A když dělám že tě nevidím
Směješ se mi za zády
Blahoslavená
-prolog-
Buď opatrná na sebe
Nikdy nevíš
Co tě ještě může potkat
Elektrizující poluce
Tak a všichni už konečně odešli
Tak
Konečně vypadněte taky.
Ať můžu chvíli zůstat sám
Kafky
I když venku zima
kolem tvého krku mráz
Nad měsícem to září
Zář i září v říjnu kolem
Než mi umřeš
V bezvládné touze nočních úletů
Pluješ na posteli z listů jabloní
A voní A voní po vanilce
V kůře pomerančů mezi sarančaty
JSEM TU S VÁMI
Zase bláto a na mém srdci
Ztvrdlo a obalilosrdce v kus
Kamene z těch hloupých hus
A jejich peří v mých očích
NEJSEM TU S VÁMI
Ráno oči zavřu, konečně
Na chvíli A taky zmizím
Z dohledů těch černých
Havranic a jejich přikrývek (beranic)
Úzkost ZE-ŠIROKA
Je mi úzko
s bavlnou na tváři
a s tváří rozprostřenou
na tvém pomačkaném
Nejsem syn té pastelové barvy, Printe
Dnes
A opět zase zítra
Možná bohužel
A někdy bohudík
Ta vrána
Havrane
Zas jednou křídla roztáhni
A zviř ten dusný vzduch
Zviř dusný vzlykot plačících
doroP
na posteli z trávy
v nahnědlých oblacích
a mezi kmeny růží
s ostny bodnutými do očí
sobě ke Spánku
Nad nocí nebo nad ránem
Založím unavené paže
Pod kolena
A koleny hlavu semknu
Polio's print...
bolíš moje kosti
víc a víc
a nejen kosti
víc než dost
Vysutá zahrada
usedavě stojím a
neklidně pláču dlaním do tváří
se smíchem sepsal jsem smlouvu
stvrzenou močí
Modlitba před usnutím
Sbohem všem láskám
Dal jsem sestrám jenom šrámy
Bratrům krvelačné podlitiny
Pod oči
Cesta po níž běžíš
Na posledním stole
Položená dlaň
A mezi vrásky
(mezi sedmikrásné vrásky)
Líná láska (končím)
V hřejivém objetí konečného zdechnutí
Napneme sobě olověná víčka
Na okraj položíme líná těla
Hleď
Náruč dvou...
Tvé vlasy slaměné hladím
A na kolena rozkládám se
Celý
Jen pro tebe
Sebevražda i mého Strážného anděla
Ach, archanděli strážný
Smutný jsem u svého okna s muškátem
Mé slzy kanou a blednou chodníkům
Chtěl bych tě jednou spatřit
Zživýchvstání
Povstanu z peřin zbrocených potem
Vztyčím se do výše a Vztyčím
K nebesům i ruce
Nechci se Vás dotknout
Kdo z nás je ten Někdo?
Já jsem to Já
I když ti zavřu oči skleněné
A vždycky budu líbat tvoje víčka
Abys navždy věděla
Strach 2
Nebojím se tmy a nebojím se světla
V pokoji nade mnou bloudí světlušky
Jejich světlo vyprchalo Navěky zhasly
Nemohou k sobě nalézt cestu
Nová nemoc mýho těla
Sedm a osm chladných hvězdDotýká se mě a mých kolenKlečím na trnech korunyA krvácím k nohám padlých andělů
Ostražitě naslouchám tvým žalmůmOdzpívaných bez jediného pohybu rtůKlam a záblesk ZmizeníPosvátný býk, havran a cherubín
Jsem cherubínSkláním svou šíjiAby ses mě mohl dotknoutLíbej moje ruceA prsteny ze zlatobýluKdyž krvácím k nohám znovuPadlých andělů
Sedmnáct nebo osmnáctChladných stěn a hvězd v nichProsvítím se k toběBez otevření oka, úst a nových ran
Když vzkvétá mor
Z laskavých chlapcůJen kusy černých tělVšude nadohledUž ani krev
A z jejich krásných očíMrtvé nory v nichžBrouci hemží larvyProtkané kukly
Když vzkvétá morJe konec krásným snůmTak rychle do komorVstříc prašivým dnům
Zemřeme v náruči hromů
Vařená rybí hlava u prostřeného stolu
Usedám k prostřenému stoluA sleduji tvé pohledyA pohledy ostatních jak liší seHluk a smích Smích a ticho
Když k prostřenému stolu usedlaVařená rybí hlavaJako první chodA její oči smutně těkaly z mísy na mísu
Jen málo slov a žádnýSmích a HlukU prostřeného stolu na pohřební hostiněPojídáme duše dávno zemřelýchA jejich černá roucha v oknech vlají
Na kostele zvonNa obloze drakNa kopci vítrNa silnici prachU prostřeného stoluVařená rybí hlavaJako první chod
Klimakterium
Bílé jsou bílé tvoje křehké ruceTak chladné a bíléMám strach že zemřou zkřehnou Rozpadnou se v prachLíto je mi líto jejich bolestiStrach mám že je nezachráním
Modré tak modré oči prosíBolestně stahují okovy kolem víčekA já se bojím že až se zavřouNaposled prosit budouOdpuštění své odpuštění do korun stromůVzlétnou jejich zastíněné duše
Sevřená pevně sevřená ústa tváTen pohled zebe do kořenůPoslední ptáče vypadlé z hnízda Přivábí dravou zvěřA ústa už se nepohnou NeproměníSebe v úsměv poslední
A já. Bez jediného hnutíČekám na tvou smrtA směju se andělům snášejícím z oblohyNebeskou pelestKřičím ze všech silAť mi tě nechají ještě na pár pátkůAbych si mohl kleknoutAbych tě mohl pohladitAbych si mohl lehnoutAbych ti mohl prozradit(že život neskončil jen pro tebe)Abych tě mohl zvednoutAbych se mohl vzdálitAbych tě mohl pohřbítA nakonec tě v sobě spálit
Věčná mlha
V pyritových snech na zlatých slzách
pod zavřenými víčky věčná mlha
pod skleněnými stromy mokřina
Plná stínů
Na památku černá
V poušti strun blýská se
To SLunce oči propálí až
Dovnitř bodni.
Na hrotech napíchnutá křídla
Velké R
V nánosech bahna pod rozkvetlou palmou
Krev stéká z prstů odřených
Na zem Do vypálených mrtvých nor
Schovám se k vám, lásko
Kormorán
Jsem kormorán
Na peří rozerván
Zastřelen kuší
A černou tuší
+ + +
My milujeme nebe s barvou beránčí
Smetanu kožichů ledních medvědů
My milujeme sebe a trávu v níž smáčíme si těla
Ty prsty chladivý pořežou nám kůži
Klaním se dlaním
Svým dlaním pláču do dlaní
Posledním lidem do vlasů
Květiny dám
A šerpy už vlají kouzelným
Ave PR!NT
Sen uvnitř snu
Vana bez okrajů
bez vody
Se střepy zrnitých písků
Konec dnům
Vidělas smrt uprostřed hlíny
Do nebe jeho otevřené oči
Zející díry z nichž uniknul svět
Konec dnům Konec bolestem
Transfuze
Jednou až slunce vpustí ráno sem
A my se budem v mlze objímat
Dotýkat ran a škrábanců
Chladivým polibkům
Když tma
Mrtvá krev rozpíjí po zdech
Skvrny Mrtvá zvěř
Pokousaná něha klíčí Jaro
Nevěř lásko nevěř
Mezi panely
Na spáleništi hvězd
Mrtvé dámě smyje rtěnku první jarní déšť
A klobouk z očí odvane vítr
Její kalné oči Skelné
Umřeš kopřivám
V bílé postýlce usnula panenka
A její kudrlinky zakryly obličej
Měsíčním sněhem zaváté tváře
Nad krátké
Poskvrněné početí
Uvnitř bolestných křečí úsměvů
Ptáci odplavali vstříc něžnostem
Úzkostná touha stahuje okovy
Nemocným vředy na žaludku
Odliv
(Kamkoliv do očí
Zahleděná lesní víla
Zabředlá v blátě chamtivosti
Nočních lupů
Píča na státní silnici
Na státní silnici A v pustinách Tak sama s vlasy prorezlými Od podzimního větru Láska jí protéká dlaněmi z papíru A uvnitř tlející prázdnota S nádechem hniloby starých vzpomínek Vezmi mě za ruku a obletíme planetu Vezmi mě za ruku a už ji nepouštěj Už nikdy nebudeme sami Na lavičce s cigaretou uhoří papír A fotka Silueta neviditelnosti Jak rád bych její oči políbil Smutná a smutná Melankoholická Fenyklem vůně Protkaná A velvet s citronovým nádechem Skrz víčka přivřená proniká zloba "Tatínku Maminko vraťte se zpátky" Nesmíš jí podlehnout Nenávist obalená novinami hoří líp A smrdí potem svalnatých hochů Svíjení šíjí Rozfuněné nymfomanky Šílící zvěř Orgie bolesti překryté vnuknutou rozkoší Mokrá kůže klouže a těla slepí V mokvající uzel spleteného masa (H)Řeším to za tebe Hvězdičko blýskavá (K)Vítku pomalovaný Ostrými střepy odřeže ze sebe Zbytky hnilobných prasat Zkažených dechů a kila Kontaktních čoček Teplá hovna A především Rozteklé zmrzliny Meruňkové chuti Víš, já tě miluju Víš, ty mě miluješ Víš, já tě nakopu Vím, že mě nakopeš A budem spolu obývat Telefonní koryto A spletí drátů budem šukat Operátorky na čísle tři tři a kolik. Maj křídla a koňské bílé peří Když sněží uhnijou jim rohy Jednorožcům Snívá se tma a Stmívá se voda stydne na dlaždičkách Sprchových koutů bezbariérových Eskalátorů touhy Na státní silnici Stála a krvácela z očí Bodnuté střepy bolí Praskají pivní mozoly Na státní silnici Stála a smála se Křičela: Já na to seru Jdu zas o dům dál Jsem píča A vím to.
Poslední noc
Ta poslední noc s tebou
V parku V pomačkaných novinách
Byla jako zkyslý mlíko
ustupující mlhy posledních
Nemůže věčně pršet
Máš mokré vlasy A oči taky
Dals napít bázně květinám
Kalichy naplnil snem o životě po životě
Máš mokré vlasy A oči
Instantní láska
Jak snadné by to bylo
S tou instantní láskou
Roztrhnout
Vysypat
STROM
Čekám
A dveře zavřené jsou stále
Klika rezaví a s ní i
mé unavené srdce přestává
Už bez tebe...nikdy!
Když jsem tě opouštěl
(a já musel)
Tvé oči zůstaly otevřené dokořán
Ležels na zádech louky, na které
Stará
Jsem stará
a všechno co mě trápí není smrt
a není to život
a není to láska
Slzy Mariiny
Slzy tvé slané z očí kanou
Slzy té Marie neodpočinuté
Jsi nahá jsi a cítíš palčivé doteky
Jsi nahá jsi a zíráš na cizí obleky
Umíráš (už zas)
Máš zlomená křídla a tvé ruce zbrocené
Jsou cizí krví nachovou
Oči tak plamenné zvolna pohasnou
Tvé slzy zkanou do posledního strniště tvé tváře
Mše za tebe (jak daleko ještě budu muset jít?)
Sloužíme mši za tvoje oči
Plné kalichů červeným vínem nasládlé hrozny
Jsme hadi plazící se v černé poušti stínů
Hrou na smrt završíme život a nakonec
Od Rimbauda
Mé malé milenky
Slzavá šťáva z květin myje
modř na baště
pod stromem s pupenci jenž plije
Ukřižovaná
Jsem bolestí plná hlavy
a má ústa semkla se jedinou bolestnou křečí
kdo hřeší zůstane potrestán na sta tisíc způsobů
Lásku mi nedali a pouty přikovali
Rút (buď mi aspoň matkou)
Rút
Buď mi blízká
Nechoď dál než na dva kroky
Ode mne
Podzimní zima
V každém slově LÁSKA
body přetíná
A v zkroucená těla polomrtvých lišek
Promění zima mráz
Žhavé je Slunce našeho mužství
Žhavé je Slunce našeho mužství
Sníme o květinách
Rozhoněné slzy polštáře chladné mlhy
Obléká láska nás
Milenci pološera
Jim nevládne noc a den je zas moc krátký
Hladiny rybníků vlní se v odlescích silničních louží
Času je málo a zvony zvoní, tak vraťte se zpátky
Ať se zas pár hodin můžete soužit
Onanující mnich
Žeň oheň po rukách vířených tanečnic
Slzou se utopí probděnou bolestí ulétnou
Až večer s ránem jednou sejdou se
Nezbyde nic
Stáli a nic neříkali
Stáli a nic neříkali
Zahrady stejně zůstaly prázdné Bez ovčích vln
Z pobitých beránků Vánočních
(těch velikonočních taky)
Vegetace snění
Slunce blíž nám nikdy nebude
Pod palmou ananasů na půl zkrojíme ten déšť
Zmokne nám deštníkům pestrobarevných
obědů našich dětí
Printění
Jak rád bych na zem ulehl Vedle tebe
Sníš se mi sám před otevřenýma očima
Nedýchám a představa bolesti trápení těl
Sní se mi před mýma nataženýma rukama
Felace snů
Ranní káva se mi v těle rozproudí
Stejně rychle jako se vytrácí vzpomínka na sny
Hledím z okna a snažím se vybavit si
Všechny tváře, se kterými jsem ještě nespal
Stejně nakonec nebudeme ani jedno
Budeme vzývat záři našich obětních beránků
Budeme líbat tváře našich mrtvých přátel
Budem se dotýkat květů právě odkvetlých
Budeme smrt v očích právě narozených dětí
Vůně pomeranče
Dnes
V tomhle světě
Topím tělo ve tvých dotecích
A poslouchám tvůj dech
Vůně pomaranče part II
Pod stájí pomerančových akátů
Chladím trny svou rozpálenou kůži
A nechci se otáčet zpět
Včera mi láska řekla
Andělé se scabbed wings
Přes kosti Na most slétají se andělé
Když se večer budeš dívat
Uvidíš křídla oblohy
Proplétají svoje těla
Povzdech nad nedostatkem medikamentů
Tady není žádný lék
Co by mě zabil
Tohle je jen sen
Uvnitř snu
Snoo pytel roztrhán
K nohám ti dám svojí dlaň
A budu čekat odpověď
Ty jak z kamene vytesán
Otevřeš přede mnou svět
Narcis, krabice a přátelé z papíru
Vysušená bedna
Prahneme po vodě a voda prahne po nás
Zkus se jen na chvíli otočit v krabici
Hrany nás bolí
Světélkující Bůh
Bůh Zas zkouší našeptávat
Je tma Nic nevidíme
Zlost mi láme kosti
Nebohost ubohá bohyně
Turniket
Stáčím vír bílých papučí
Plyšová plyš Marmeláda
Med Pusa plná sladkostí
Čokoláda
Brouk
V tmavých zákoutích černých ulic
Skládám krovky Zbaběle se ohlížím
Za sebe
Ne - nemám strach snad se jen trochu bojím
Otevřené a zavřené oči
Zas o něco se pokouším
Na rtech pár slov
Něco jako marná touha
Ta vnitřní nepřebije bolest
Já v zrcadle
Ráno před zrcadlem rozčesávám vlasy slepený potem
Snažím se namalovat si obličej Trochu se usmát
Na sebe Do tváře ospalý a oteklý
Ráno zrcadlem vejdu do tvého pokoje Ty spíš
Nové tělo
Hoří stromy
k nim uléhám
Spící dítě Rozechvělá panenka
Uprostřed vonící trávy a sena
Pocit z Melancholie
Červencová pálivost
Únorová zimomřivost
Smíchané v jednolité
Probuzení umírajících snů
Ametyst
Zas je tu tma
A ty mi mizíš před očima
Poslední letmý a rozevlátý dotek
Vlahá poušť
Rozpolcená
v hlavě mi pulzuje snad první letní sníh
vdech proč jsem tě v tom davu nehledal
vzdech na čele první vločka taje a stéká
ve zdech popraskaná suť ten dav tě zabil
V hrdle
Všechny ty zrůdy kolem
Mi najednou připadaj krásnější
Když se stahují
I stíny jsou světlo
Dávné lásky
V extázi rozklepaných snů
Zas třesu tělem o srdce svých
Dávných lásek
Plním si žíly heroinem
Snivá putyka rozmazaných skvrn
Sedím na barový stoličce
Číšnici brečim na rameno
A nejsem Laura s odřeným nosem
Ty slzy nejdou zadržet
Pray
Včera si možná sobě umřel
Včera si sobě možná žil
Včera si z těla všechno smyl
Nic nezůstalo v hrobě
Dopis na rozloučenou
"Kdo by na mě pohlédl.
Aspoň jediný polibek na dobrou noc
Aspoň jedno pohlazení po světlých vlasech
Aspoň jedno slovo
Pro...
Zas spolu lezem po schodech
Hlavou dolů Hledáme splynutí duší
Dávno ztracených koberců
Válíme se ve vaně Pěnivý
Konec transvestity...
Naposled sukni obléknu Punčošky Podvazky Kalhotky Bělostné Voňavé Naposled halenku obléknu Knoflíčky z prava do leva Přešiju Naposled lodičky obuju Skvostně lesklé Hedvábně černé Zmaluju obličej sobě zlehounka Na dívčí tvář Dnes už naposled Nanesu rtěnku řasenku pudřenkuDo stínů svých očí přidám další Ještě tmavší bych se líbila Naposled sobě zkadeřím vlas A lakem změním v nerozbitné Ať déšť či mráz si venku je Dnes už naposled.
Studna...prázdná
Už zase
Bloudím ulicemi města
Prázdné Jsou prázdné
Bez smíchu Bez pláče
Teď piju já...
Seděl jsem v koutě
Se svou skleněnkou
Už dávno vyschlou
Svíral jsem ji prsty
Mihnutí duše
Končím Už nemám sílu
Prostě došla Bohapustá lež
Rád se v koutě budu otáčet
A snít o lepším ránu
Napouštím (vanu?)
Oběsil jsem lásku Na vysokém stromě Vypuštěnou vanu po mně utřela Cárem barevnýho hadru do sucha Vítr se vetřel a koruny stromů spolykal A úžil sobě ostré hrany šedých kamenů Láska se houpala do rytmů Mých už Dávno pohřbených chladných dechůVyhaslých podzimem A pylem Provoněná tráva jí kotníky otírala Od krve která jí z očí kapala Na ty mé ruce Rozmazané a Pobodané od mechu Pletacích jehlic Vypíchla mi oči Ne třicet stříbrných Jen o pár míň bytostí vsadil jsem A oběsil tak lásku Na vysokém stromě Do kůry vyřezal Nikdy jsem tě neměl rád Jen jsem tě vždycky miloval.
Okřídlení pavouci
Visíme ve vzduchu jako pavouci
Bez vláken našich pavučin
Držíme se za všechno možný
I za ruce I za nohy I za rohy
Nechutnost
Ležíš v pixle na zádech
Máš otevřený oči
A nedýcháš
A nehýbáš rukama
Svatozář
Jsem mrtvá hlína v hrobě
Co rakev přikreje
Přiblíží se k tobě
Od hlíny umeje
Život mezi hroby
Tak se zase třesu
Tady v tom černym koutě
Plnej sazí, moře a smutku
Vzduch je neobvykle vlhkej
Printim na to
Stojíą mi nahý v okenním rámu
A zpíváą mi Ranní smích
Polední úsměv
Večerní pláč
Tohle není milování
Mrtvá ryba
Padla do písku na pláži orgasmů
A ani se nehla
Spleteni do sebe
Jsem kde jsem, havrane
Jsem v trávě
Samotný opuątěný pokoj
Pokryl mou kůľi
Jsem nemoc
Hodiny
Stmívá se
Ztrácíme spojení s dnem
Světlem pronikavým
Ještě si mě pamatuješ.
Archa
Jsem tu jen já a svíčka dohořívá
Televize už dávno přestala vysílat
V lehkém vánku televizní zrnění
A ten plamen
Mischmasch
Snová galerie
Reflektor tvých očí
Zem se blíží k mému tělu
Jsem socha a tou zůstanu
I wanna print...
Skláním se u tmavý polorozbitý zdi
A čekám kdy tě uvidím
Dotýkám se studeného těla
A zdáli slyším šum ženských hlasů
Hřích
Slunce mi roztálo nad hlavou V černobílou kouli A spadlo za obzor Letošních sněhů Východ Měsíce Světlušek a lesních víl Protancujem noc A budem svítit na cestu Zbloudilým duším Kolem zrádných bažin Je povedem A nebo do nich Budem svítit a souložit noc Vytryskávat paprsky deště A vítat miliony hvězd Buď mou vílou A protancujem noc Strháme si šaty Neprůhledný štíty Budeme se nazí Prohánět pokojem A smát se lidem do ksichtů Rozmazaných Potečou nám slzy Ale nebudeme plakat Slunce nám roztálo nad hlavou Jsme milosrdné sestry V opuštěném klášteru A To nás svádí Pojď Spácháme hřích.
V otisk
V otisk mojí nevinnosti
prostoupila půlnoc
dvacet minut života a kapka
do mých dveří vstup
Nedosažitelní
V lese v hluboké jámě Sedím a spím Tvář Roztrhaná poušť Mé ruce k sobě nedosáhnou Jenom já Mizím K ránu louka Večer pouť A hračky s ústy rozbitými Mé ruce na ně nedosáhnou Měsíc Popraskaný mramor A jeho zaprášený stín Mohl bych Ale mé ruce na něj nedosáhnou V lese v zasypané jámě Na dno Vykopaný hrob Jsem v ní Žádný čas Vesmír A nikdo na mě nedosáhne.
Smrt po šesté (gibbet)
Přestaň se dívat
Život mi utíká pod tíhou světlých cest
A já se ztrácím Pryč
Myslím že odtékám do koutů
Mazací hlavy
Visíš mi Záda rozpadlý
A zem Přinášíš mi porod
Smrt je vysvobození Padlých
Přitáhni sítě Kolem očí
SEX
Servi mi šaty
Spláchni je do hajzlu
Budem se točit nad mísou
Rvát se o lásku
NONAME2
Prosba (nevyslyšená)
Slunce (nikdy mojí kůži nehřálo)
Obloha (nikdy nebyla modrá)
Louka (topím se)
Propast unavených teploušů
Kde jsou oni.
Jako bych je ztratil
A sám sebe jimi pokrývám
Nevím jestli se teď zachráním
Dvě podruhé
V zamlžených oknech
Vidím tvůj stín
Co mě zahlédne
A pak se otočí
NONAME
Zvracíš na podlahu svoje vlastní ty
A někde v dálce svítí červený světlo
Venku mráz
Z života hnus
Zabijeni
Barvíme si těla Smutkem mrtvých květin A černou na holou kůži Nedokážem zabít I když možná Ne. Letám vysoko kolem svojí hlavy Padají na mne tvoje sny I když možná Smrt. Nedokážem zemřít Smrad kaluží a kanalů Teď ty Černa Stěhuješ duše Tam kde není místo Málo světa I když možná je A tak si barvíme těla Schováváním cizích věcí ke svým Společně zakopeme tenhle pláč Pod zem Letám vysoko teď už kolem tvojí hlavy Sahám na tvou nabarvenou kůži Nedokážem zabít ani sebe I když možná jednou Zabije to nás.