Písmák Myšlenka
Myšlenka
si občas ke mně sedne
jemně křídly zvíří prach
jak bílý pták
Když pohladíš medvídka
Když smutek
je povýšen na umění
a nejsou to jen výkřiky
do tmy,
Ranní doušek
Upíjím ranní čaj
koukám jak se probouzí den
před chvílí krátce a rychle zapršelo
velké kapky
Zachráněná
Básně bez zbytečných slov
modrý tisk vykukuje z akvarelových stop
s něhou jarních koťat
a sílou podzimních větrů
Smíření
Vítr hladí do nekonečna
teplým pískem
slepené bříšky prstů
opodál klidná voda třídí slzy
Renesančnímu člověku
Svatý Petr prostě otevřel nebeskou bránu
Ty jsi odešel domů
ke svému Pánu
v očích smuténka jako od Skácela
Darovaná
Den umázl noční černou šminku
červánky barví svítání
dlaní přidržím snovou nitku
oči naplní vítání
Když ti les ublíží
Dám ti deštník
pomůže ti udržet úsměv
nezmáčet slzami
tvoji čistou duši
Loučení
Poslední úsměv
za kterým se schovávají slzy
poslední hodiny,
minuty,vteřiny
Předsváteční
Voní vánoce
láskou i pomeranči
očekáváním
světýlka zas mají noční
Jiná
V hlavě mám jiné světy
jako děti za oknem
ve vlasech pouštím lodičky
modrým princeznám
Letní
Utápím duši
v letních vůních
v houpacím rytmu snídám slunce
Krátký déšť
Dnešní
Sluneční paprsek
propíchl duši smutku
na čele myšlenka
vyryla cestu
Setkání po hodech
Vrávoral slepě
propitou nocí
bílý bez života
dva kroky dopředu
Na dlani
Jdu křehce
po okraji džbánu
Oči mi září uvnitř těla,
vidí sny pod povrchem slov,
Sobotní noc
Tou nocí tlouklo srdce
muzikou voněl svět
v žilách to vřelo,
nebylo cesty zpět
Vodní a podvodní
Moře nemá dobu otevírací
non stop nás omývá
modrozelený akvarel
je malířovo plátno zvací
Koncert
Muzika,večer a básně
razítka léto rozdává
kapela hraje bláznivě krásně
jsem zase holka toulavá
Janíčkovi 8.6.2023 Telč-děkuji za botky Janku
Dnes tvá svobodná duše
odletěla do nebes
Kolem letí zpráva
co na vědomost dává,
Podvečerní déja vu
anděl
co má v ústech malinu
jak šafránový bonbón
s trpkou příchutí po vínu
Střípky
Léto
rozhazuje po hrstích
pláč a smích
z mokrých červánků
Člověče
Dělej co tě rozzáří
zpívej,tanči
nebo běž k oltáři
piš knihu,zkus básně
Krajina duše
Když vítr lehce přidrzle
sukni mi zvedá
když husí kůže k srdci leze
a vitr láme stromy
Proč?
Před chvílí tu ještě byla
dýchala těžce,ale žila
pak chvíle křiku
spěch
Čarodějná
Namočím štětec do nebe
a namaluji ti šaty Femme fatale
všemi odstíny modři
vykoupané v blankytu
Povzdech
jsem ze života utahaná
jak kotě které mžourá
hlava mu padá a chce spát
mám seznam toho
Vnímání
Je štěstím
vnímat
tu malou kapku deště
co s elegancí motýla
Vonící
Zklidněná hvězda
usíná pod hladinou
mořská sůl
sládne čokoládou
Autorské čtení pro ryby
Na bílých listech
odlouplých z duší básníků
téměř neslyšně
vyrytá slova
Vrány
Na bílém nebi
hejno černých vran
nestojím pevně
nohama na zemi
Dobré rano
kdybych uměla psát básně
napsala bych je křídou
barevně do mlhy
rozsvítila bych lampiónky
Bylinná hořká
v duši se rozhořel můj splín
lehá si kolem mého krku
hned vedle slaných kapek potu
a kolem voní rozmarýn
Dárek
mám v sobě něhu
nadýchaných koťat
sílu slov
i mlčení půlnočních ptačích hnízd
Blues
noc střídá svítání
a krůpěje pouličních lamp
padají na zkřehlou dlaň
když
Dopis o minulosti
Jééje nazdar člověče co tu strašíš v jednu ráno:-))Jdu konečně zkouknout ty fotky od Tebe. Včera jsem dojela okamžitě usnula bylo tam fakt moc krásně . Je to festiválek malý ale o to víc hřejivý. Moc by mi chyběl kdyby skončil.
Výdech
Jak dlouho ještě
tě budu cítit
na každém kousku kůže
jak dlouho ještě
Chvilky
Dal jsi mivteřiny sladkéjak stébla trávy u zámecké věžehorké jak ruceod křídel andělaopustit bych tě nechtělajak orosenka voníšpokorou se kloníšjsi vzkazemvrytým do kamínkuslovem,nadějísnítkem rozmarýnkustmíváš jak noční tanečnicesvítáš jak hvězná létavicejsi tichá hudbauprostřed kostelaživote jsi prostě nádhera
*******
Spánek mi utekl
střibrný make up
zbarvil nedospalé tváře
tma a smutek
Adventní
Adventní neděle
je kouzelný čas
z kostela zpívá nám
zastřený Hlas
Naštvaná
Úsměvy ztrácejí silu
smutek nám ničí těla
Vždyť jen chceme žít v míru
V očích mít hvězdy
Ja vím ,že je mnoho lidi nemusí,ale pro mě jsou důležití
Anděléprostě přiletímají vrásky z iluzía úsměv od dětíhoupou nohama na okením rámušvitoří jak ptáci k ránua na svůj hlasnepotřebují zbrojní pasandělémají křídla plná něhykdyž bryndají bílou kávua palcem od nohymačkají klapky na pianu.
Zlato
Zlato
třpytí se,bliká,svítí
všude kolem
stačí natáhnout ruku
Noční
Na horním konci
zrcátka kočičích hlav
rozbitá tichem hvězd
hází prasátka kostelům
Mimozemštan
Přišel
malý,nehybný
jakoby z porcelánu
vklouzl mi do dlaně
nocLEHÁRNA MOTÝLÍ
Ve stínu louky
motýli usínají
v houpačkách
ze stébel trav
Dráma z řepkového pole
to Vám bylo dráma
v pravé poledne
já jedu na kole
pan CHroust proti mně
Už
Už tě nepotkám
jen uprostřed smíchu
náhle zabolíš
Už tě neslyším
Skleněnky
Dvě světlušky
řasy schované pod peřinou,
aby nevyplašily noční ticho
verše šepotají
Modrobílí andělé
Nejhlasitější ticho
co znám
abychom přežili
chemie do žíly
Naruby
Stojím
pevně zabořená do stropu
zeď
a kolem naruby celý svět
Nadražní cesty
nedospaná noc
padá k ránu
neživé oči bludiček
v černém rámu řas
Mrazy
hvězdy jsou jasné
prý zima bude tuhá
možná ,že budem vzpomínat
zem byla horkem rozpraskaná
Muzika
Hrají mi v duši
se srdcem buší
příběhy zazpívané
tóny jásavé čisté i tmavé
Setkaní šťastných bláznů
ruce kelímek s vínem
a nebo ranní kávou
v uších housle
a harmonika zpívá
Čarodějnice
Namočím štětec do nebe
a namaluji ti šaty femme fatale
všemi odstíny modři
vykoupané v blankytu průsvitného ranního oparu
Pocit
Objal mě mráz
stín člověka
a já přestala tančit
jen cigareta
Milada
Občas si povídáme jsi krásná teta z velkého města,
která mi dovezla moji první chodící pannu
a zářivě se smála, pak tvůj svět potemněl
tak sama jsi v něm stála
Dam da da da dá dam
Muzika teple tepe do rytmu
vzduch voní vykouřenou trávou
na cestě sluncem spálené
tancuje holka s pleti tmavou
Dešť
Zapaluji svíčku
s chutí karamelu
plaminek horký
jako dlaň