Písmák Černý brýle
Pozdní odpoledne…
Mám chuť.
Rozbít auto přede mnou,
slyšet sklo padat,
V šedé
Kam chceš utéct.
Po betonové zástavbě až.
Hledání je snad nesmyslné
a štěstí má nahořklou chuť panelových klecí.
Duchové lesní
Lesní stíny mě objaly. Tančím v šeru a duchové se dívají,pak se pomalu spouští ze svých útočišť, lehce padajía tančí se mnou. V celém tom víru nás nikdo nevidí, nikdo se neodváží.
Svět mezi časy
Miako se ráda toulá. Šedá monstra shlížejí,až za hranice tváře. Bez prostoru, který dusí…do betonového nitra,kolem nehlučných vlaků. Skrytými branami dál,hledá, co je druhou duší.
Blackout
Temnota se rozprostřela nad Tokiem. Město bez světel,dávno zapomenuté přání. Vzduch je nabitý neznámem,s tancem mraků přichází vítr. …Láska bez elektřiny…Tam nahoře volá nebea kapky deště se divoce ženou k rozpraskanému betonu.
Miako
Malá, stváří panenky,prochází se po mostě Kaiko na předměstí. Vdžínách a skapucí. Svítání se prodírá skrze smog. Miako dnes hledá lásku….
Underground Dreaming
Pokroucené dráty,spletité a zaprášené. Ta nehybnost je ve mněnebo v těch tvářích. Uháníme šílenou rychlostí,za umazanými skly to jiskří. Další stanice, stále nehybnost.