Kam zmizela tak náhle, bláznivá

Hledám Tě
ztracenou vtextu
upatlaných básníků
dvou generací seschlých plnovousů

09. 10. 2009
2
1
368
Volné verše

Ploskami nohou

(Za vzdušnými mosty) ploskami nahých nohou předčítám nečitelné vzkazy jezerní hladiny o němotě blatouchů a shrbených lip v zajetí babího léta o drzosti divokých kachen spílajících svobodě v oblacích o nepořádnosti vyschlých smetánek vtělených v stovky padáčků zaklesnutých do větru o disharmonii skokaních melodií rezonujících v korunách listnáčů *** Ploskami nahých nohou v skelné hladině citím strach jezera ze zimy.

02. 10. 2009
4
3
408
Volné verše

Naposled

snad večerní vítr pročechral lysiny polím skrz bramborové natě unavených sběračů když do plešatých korun ulehlo hejno vran za soumraku snů o bílé a za mechovou zíďkou usínalo slunce v listech rebarbory v polámaných paprscích světlo svatojánských luceren posledních průvodů letních lásek v jemném mrholení.

30. 09. 2009
2
1
417
Volné verše

Vpíjíš se

Vpíjíš se do kapek rosy a vnímáš rytmus metalu, rocku přesto na harfu hrají princezny od Sapfo, na lyry nekoukají zpět, melodii polí kde rostou žampiony Vpíjíš se do listů a ucpáváš žilnatinu prostým smrkům kde hálky hledaj místo k žití Vpíjíš se do molekul vody abys H2O přinutila k hraní na housle Nemám rád poručnictví poezie.

11. 07. 2009
3
2
266
Volné verše

Se zlomenou nohou

Pod polštářem jen ticho a srdce z poutě co rozpadlo se do spár upocený postele asi perníkový infarkt . bez etikety flaška od minerálky chytá prach na průsvitnej plast i voda zplesniví za pár dní . špína z hrnku nedopitýho kafe pochoduje pokojem pomalé tažení pryč z deprese .

11. 07. 2009
0
1
447
Volné verše

V úhlopříčkách zdí

Plakáty stínovejch herců lepíš na stěny průchodový ložnice abys v úhlopříčkách černejch zdí počítala zrnka přesýpacích hodin co vysypou se do dlaně a v záhybech délky života se ztrácí v minulosti jak včerejší sex s cizincem Prsty projíždíš si svoje kaštanový vlasy - brázdy do kterejch se kuklí levnost nádražních děvek špinavejch jak kopyta hřebce na jatkách Omejváš se pískem z podlahy jak fenek na poušti aby zbavila ses jeho potu a čpící voňavky ze svý kůže unavený a strhaný z prohybů těl noc co noc Na rtech cejtíš jeho slova z česneku Pod zhasnutym lustrem piluješ si nehty pryč je kůže hada po svlékání Protáčíš kolem štěstí s velkou osmou + - + - + dobře ti tak *V přesýpacích hodinách nic.

10. 07. 2009
1
1
327
Volné verše
Nahoru