O kanci světa

O kanci světa
Je docela pozdní, večerní, ale růžová obloha. Šestý prasinec. Vlak uhání zasněženou sibiřskou magistrálou z Ústí do Prahy. V kupé je vedro, na okně čůrek vedle čůrku.

28. 01. 2013
3
4
440
Úvahy

Chodníky bez názvu

Když jsem dnes po pěti hodinách a pěti tiskárnách opouštěla tu poslední znich, zase jsem vsobě pocítila pustotu (nebo to byla naopak přehlcenost. ). Slyšela jsem sama sebe, jak potichu a vlastně nahlas naštvaně říkám „mojí práci mi laskavě nekritizujte, jestli mi to tu vytisknout nechcete, jdu pryč,. kvokvokvo.

08. 11. 2012
2
2
436
Úvahy

Náchodská krimi

To červencové ráno bylo sychravé. Líný čaj do postele a až do devíti Meteor se zneklidňujícím příspěvkem o umělých sladidlech. Nic se mi nechtělo. Na takovou marnou, rozespalou a ještě ke všemu amatérskou detektivku je nejlepší ranní jogging.

31. 07. 2011
1
3
825
Povídky

Pamatuju si všechno aneb Silvestr 2010

Silvestr 2010
Dlouho jsem se rozhodovala, kde oslavím konec roku 2010 a jak přivítám rok nadcházející. Karolína mě pozvala na pár dní na chalupu, ale už od začátku se mi tam nechtělo. Nechtělo se mi strávit další Silvestr vřadě - spartou ochlastů a rozmazlených holek. Podobných "pitek" mi bylo nabídnuto několik, stejně jako roky předtím.

02. 01. 2011
2
3
836
Úvahy

Procházka sněhem

Ani kaše ani bláto
že nestojí ti za to
se mnou svahy sáňkovat
kolem baňatých borovic

29. 12. 2010
0
2
849
Smíšené verše

Takže... Úvaha nejen o literárním semináři

Úvaha nejen o literárním semináři
Dnešní hodina literárního semináře mě konečně přiměla, abych popsala to, co mě při literárních seminářích každý čtvrtek znepokojuje a ještě dlouho po odzvonění odpoledního dýchánku nutí přemítat o formě vzdělávání (pozn. o smyslu vzdělávání nepochybuji). Jsou to často dost děsivé zkušenosti, při kterých se ještě častěji cítím trapně. Zároveň ale zjišťuji, že jsou to důležité poznatky, které nechci odložit a nechat podlehnout zkáze zapomnění pod nánosem každodenních prožitků.

30. 09. 2010
2
5
853
Úvahy

Stárnutí

Stárnutí a stáří
Nepřiznat si, že stárnu, je do jistého věku hodně užitečná věc. Akorát se pomyšlení na věk stává všudypřítomným trapičem, který člověka sužuje a nutí kčinům, kterých by se jinak jen těžko dopustil.
Osamělý večer si neužiju jako dřív, když jsem ještě na plynutí času nenahlížela jako na prudce tekoucí řeku. Nepustím si hudbu na plný pecky a nelítám po bytě jako smyslů zbavená.

30. 09. 2010
2
3
1063
Úvahy
Nahoru