Písmák Literární neděle v Praze - již tuto neděli 3.3.!
Jménem art klubu HZK si Vás dovoluji upozornit na pravidelné Literární neděle v našem podniku.
Literární neděle jsou příležitostí pro všechny poety i prozaiky - mohou zde před publikem prezentovat svá díla i dílka, diskutovat s ostatními autory i posluchači, vyměňovat si zkušenosti, dojmy i konstruktivní kritiky, to vše v prostředí příjemného, stylizovaného podniku. Účast na literárních nedělích není nijak a ničím omezena - prozatím ani neurčujeme jedno konkrétní téma, takže předvést své umění může přijít opravdu každý, kdo má chuť.
Nepropásněte příležitost a přijďte již tuto neděli, 3.
Vášeň v hrnku chilli čokolády
Závan mléka mandlového
čokoláda - i v očích jeho
plamínek tančí v mihotání
čeká nás ekvádorské milování
Meditace v hrnku jasmínového čaje
Zavři oči a myslí sleduj dech
zpěv mantry lemuje každý vzdech
omamná vůně vstupuje do těla
ten pocit - jako bych letěla
Mám všechno
Mám všechno, po čem prý touží každý chlap
krásnou tvář, tělo a i rozum snad.
Však v životě, kde tělo otvírá mi brány,
tam rozum se jim úpěnlivě brání.
Jičínská kavárna
kavárna Zlomených srdcí
kavárna Zoufalců
kavárna Cigaretového kouře
se závisláckou nechutí vyfukovaného ze skřivené grimasy úst.
Co s životem
Co s životem,
tou děvkou psí
co nutí jít tě za štěstím
s nožem osudu na krku
Literární chvilky s tvou vnitřní knihou
chci tvou vnitřní knihu otevřít
celý večer řádek po řádku v ní číst
Do očích tvých pak se podívám
tu bránu duše ráda otvírám.
myšlenky při úklidu
Venku je komplet vytřeno
zem smáčena je hadrem deště
na stole osudu dávno prostřeno
řekni, co ochutnat chci ještě.
Variace na dětský popěvek...
Hop hej
dekadenti, dekadenti už jdou
Hop hej
rakvičku si, rakvičku si nesou.
+/- 200 slov o Vesmíru
Jednobuněčný mikroorganismus na kulatém zrnku prachu. Vpravo nekonečno, vlevo nekonečno. Stejně nekonečný prostor všude kolem, kam jen by dohlédlo jeho oko, kdyby ovšem nějaké měl. Byl by zamrkal oslněn tou nesmírnou velikostí, vesmírnou nekonečností.
BEAT BEAT - Beat Beat - beat beat...
17. Konečně skoro dospělá, ale řeknu vám, bylo to období plný prázdna. Od tý doby, co sem se rozešla s tou "spřízněnou duší", s kterou jsem ve vztahu marnila skoro 2 roky (Oooh, jak rychle vobčas plyne čas, když se člověk v podstatě kurevsky a neovladatelně nudí. ), šlo to se mnou do hajzlu.
Noc jako čaj
Civím do čaje
černějšího než nejčernější noc
A přehrávám zbytky vzpomínek
na další temnou noc
Náledí
Temná noc. Temná, chladná, mrazivá noc, noc jako již spousty jiných a přesto něčím zvláštní. či spíše přímo divná. Snad to dělá to náledí.
Čaj
Co dokáže čaj pravý
to zděšeně lord vypráví:
"Jeden šálek "ingliš té"
týden strávil na WC. "
Valentýn...
Růže
Růžová záře růřových srdcí
Růžových voňavoučkých srdíček
se 100% slevou
Tvá hlava je stvořena pro knihy...
"Tvá hlava je stvořena pro knihy".
řekl mi jednou táta, když zjistil, že mi na hlavu může položit exklusivní knižní vydání svého oblíbeného pornočasopisu, aniž by spadlo dolů.
Slavík a růže
Slavík a růže - mrazivě fantastický pohádkový příběh o nehynoucí lásce, která na konc přeci jen zhynula.
Slavík - ztělesnění romantického idealismu naivně okouzleného věrnouláskou studenta. Dojetí, způsobené studentovým doufajícím zoufalstvím, probudilo v něm heroickou náturu a pradávnou touhu obětovat se pro své ideály.
Rudá růže - symbol vášnivé lásky, prostředek k jejímu získání vytvořený samotnou přírodou.
Mateřština aneb o nikdy neustávajícím vývoji jazyka
Mateřský jazyk – jazyk, v němž zažvatláme první naše slůvka, jazyk, v němž většina z nás mluví nejraději, nejlépe a nejplynuleji. Ale stejně tak jako ostatní jazyky i náš mateřský jazyk – čeština, slovanská řeč obyvatel srdce Evropy - podléhá neustálému, nemilosrdnému vývoji. Slova vznikají, jsou přejímána odjinud, jsou vytvářeny nové pojmy k pojmenování nových věcí i situací, ovšem slova též mizí z národní paměti. A to rychlostí ne zrovna malou.
Školní záchodky...
Panensky čisté dveře
od záchodků v druhém patře
jakoby moudra zůstala v přízemí
a v druhém patře reality
U Valdštejnské lodžie...
Chladný stud omítky
opadajících vzpomínek
Monumentalita
zašlé slávy rodů
poetická hádanka...
Kulaté sluníčko
v teplejších lidských dlaních
hřeje tě vráščitou oranží
Když pukne - bělost zazáří
Poetická hádanka složená ze vzpomínky...
Dvě statné anakondy
5 zubů v každé tlamě
škrtí mě, dusí bez milosti.
A mně se stýská.
Jičínská pohádka
Nad oblaky i střechami města
Nad křížem baziliky
v kuželu z dřevěného těsta
vpíjím se do lyriky.
Taženej štrůdl
Taženej štrůdl - ten si může žít
celej den jen tak nataženej "hnít"
on se však radši pro všechny rozkrájí
U tebe v žaludku - teprv je v ráji.
Chci napsat impresionistickou báseň...
Chci napsat impresionistickou báseň
Chci zachytit kouzla mžiků.
Však těžko zachytit vteřinu,
když během jedné