Písmák Můj pláč to ví
měsíc se mračil na snídani
děsíc se rán
těch některých
ve kterých
-Chceš cígo? -Chci tebe.
tvůj úsměv zářil
na mý tváři
na koncích každý cigarety
vykřiklo ticho
Když Ti pláčou vlasy..
/schovám se někam
mezi řádky
až Ti zas budu
nahlas lhát/
skrze ní
skrz vášeň člověk nevidí
kolik mu vlastně utíká
co vnitřek ví co schovává
/v dlaních rána
do puntíku.
chci vesmíru tajně ukrást
všechnu tvoji krásu
když vínem zpitá
do rána mi
Yellow Car!
ryla nehty do zdí
kouřila levačkou Lucky Strike
a v pravačce někdy držela rum
když kolem projelo žlutý auto
neštědrovečerní večeření
Tvá duše
to přítmí dávno známé
na stříbrném podnose
s oblohou
krásný ztráty
rozebírali jsme své životy na momenty
řadili je podle bolesti kterou způsobily
a radostí / které mohly být ale nebyly /
jednou nás sežerou zaživa
Kostlivec
vešlas
metr šedesát jako vrána černý vlasy
(na ramena nebo níž)
do mých básní nebo blíž
vráska
seděla mlčela
hlavu opřenou o okenní tabuli
rukama držíc se kolenou
mezi obočím tu svojí krásnou vrásku
Návrat
hřmí ti někdy v hlavě.
když lžeš
slunci do bolavých očí
cizím dlaním co hladěj tvý sladký slzy
Strach
Možná mě zabije hlad po tvých dotecích
možná to bude jen strach
že v cizí náruči
cizího osudu
Requiem beránkovi
až vlk zazpívá beránkům requiem
a spíš než tmy se budu bát svět(l)a
až dnešní noc podvede včerejší s předvčerejší
a obloha nám začne plivat na záda
Klišé
ďábel ti duši pošlapal
do vlasů zapletl již mrtvou naději
tak mě jen zajímá jestli jsi sama
když jsi