malá marnost

když opatrně vyhazuji hmyz z okna
říkám si:
stejně brzo umře

písmák

350 tisíc slov
olizuje temnou dutinu sifonu
a z dávivého hrdla
roste inkoustová pěna

můj sentiment

přespávat u dálnic, v brázdách osiřelých polí
spočívat mezi městy, ovýván průvanem z miliónů otevřených oken
voayersky okukovat odhalené, trubkaté podvozky
a žasnout

je to tak obyčejné

vlásko

tvé oči
čísla stran
tvůj nos
háček na kabát