Písmák Neunikneš!
Chtěla jsem se ohlédnout, ale strachem jsem se nemohla ani pohnout.
„Nech mě být, co jsem ti udělala. " zakřičela jsem do neproniknutelné tmy. Pouliční lampa ozářila černou siluetu, která se ke mně stále více blížila.
Úplněk
Obloha je tak nízko, až mám pocit, že padá. Temná, tichá a plná vzpomínek a pocitů. Každý zvuk, každá tajná myšlenka v ní zanikne. I to nejhlubší moře se sklání před její majestátností.
Děsivé?... Zdání klame
„Chcete kolu nebo-“ nestihla jsem ani dopovědět větu. Oslnilo mě zářivé světlo. Naprosto jsem netušila, co se děje. Bylo to, jakoby se otevřela obloha a všechny nás chtěla pohltit.
Poušť smrti
Ještě dobalit poslední oblečení a ráno jedeme. Byla jsem nadšená. Celá rodina se vypravíme do Egypta za dobrodružstvím.
Bereme s sebou i moji best kamarádku Zitu.
Je to tak... nebo ne?- 1. část
Když jsem se tak dívala na hodiny, pořád jsem nemohla pochopit, proč se musí měnit čas ze zimního na letní.
Kdo to sakra vymyslel. Člověk musí vstávat o hodinu dřív (jasně jde i o hodinu dřív spát), ale i tak je to úplně na nic.
Jak říká náš učitel češtiny, je to na dvě věci.
To nebyl jen sen
A sakra. Právě jsem dočetla knížku: Krvavé křídlo. Měli jsme ji jako povinnou četbu. Je mi to, ale nějaké divné.