Písmák Co bylo, bylo...
Každé ráno při probuzení myslím už zase na tebe,
přemýšlím co asi děláš, na koho myslíš, ským se stýkáš,
mám spoustu otázek, na který mi asi nikdy neodpovíš.
Celý den se ploužím jako bez života,
1000 proč a skoro žádné protože
Můj život se už dlouhou dobu skládá jen ze samých otázek.
Proč mám tolik otázek a žádné odpovědi.
Dokáže mi vůbec někdo odpovědět.
Proč na tebe myslím, když ráno otevřu oči a když je zase večer zavírám.
Co bylo...
Přemýšlím, jak by všechno dopadlo, kdybych já nebo ty udělali něco jinak. Vzpomínám na to když jsem Tě poprvé uviděla. Když jsi mě provázel v práci, kam jsem nastupovala na brigádu. Jak jsem z tebe nemohla zpustit oči a hltala každé tvé slovo.
For him
Už je to více jak 2,5 roku,
co uvízl jsi v mém oku,
Tvé oči, zelené, jak rozvětlá louka,
překonají všechna má muka.