Písmák skleněná louka
Pět lidí na louce stočených,zkroucených,v mlhavé dálce hrad s dušemi zra něných. Ta louka ze skla co mění se v ruže,požírač emocí vězní v ní muže. Ostatní z party ,co hýbat se smějí,v hlavě maj trychtýře,zimou se chvějí. Ten starý gramofon,co tiše jim hraje,vysává myšlenky a sníh na něm taje.
15. 10. 2011
2
3
467
Smíšené verše
letitý vesmír
Ohen,vítr,teplí vzduch letím si tu jako duch. Přísný pohled vrhám v dál,tady být já si už dlouho přál. Proletět se časem zpět ,tiše si sám závidět. Vystřeleny se mnou byly andělé a smutné víly,drží se mne oddaně věrné jsou všek přehnaně.
15. 10. 2011
0
0
332
Smíšené verše