konec

ten sen začal tím, že jsem se radovala zúčasti na koncertě své oblíbené kapely.
jedné ztěch kapel, o kterých se člověk bojí říct že ji má rad, protože chce být i dál vkolektivu oblíben. ne že by snad ta kapela byla tak tragická, ale není vkurzu, není in ta správná, mimoproudová.
radujete se, ten krásný zpěvák je metr od vás, prší, kapky se mu tříští o vypracované tělo, on dál hrdě zpívá skrz kolmé kapky deště.