Písmák Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 7)
Kolegium mágů v Brně (Díl 1, Kapitola 7)
Kolem lavičky prošli dělníci sdlouhou gumovou hadicí. Pod náměstím Svobody se právě kopaly kolektory pro technické sítě. Nic nad čím by bylo potřeba se pozastavovat, ale Prokop nadskočil a začal zhluboka dýchat. Zrak měl upřený do útrob pod náměstím, ve kterých tančily oranžové helmy dělníků, inženýrů a archeologů.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 6)
Kolgium mágů v Brně (Díl 1, Kapitola 6)
Nenásilným, ale rozhodným sevřením mého ramene mě Prokop odvedl knejbližší lavičce.
„Něco ti vys…“
„Proč mi říkáte nevinný. “ skočil jsem mu do řeči.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 5)
Kolegium mágů v Brně (Díl 1, Kapitola 5)
Svižným krokem jsem přecházel zalidněné náměstí Svobody, abych byl u jeho dominanty včas. Podle jejich autora měly hodiny zčerné žuly tvar projektilu, ale většina lidí vtom viděla něco daleko jednoduššího. Paradoxně hodiny neměly ciferník. Čas se dal určit pouze pomocí polohy otáčivých kamenných dílů.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 4)
Kolegium mágů v Brně (Díl 1, Kapitola 4)
Koukal jsem doma do umazaného zrcadla a marně se snažil popadnout dech. Hrudní koš mi svazovala tíha uvědomění, že jsem asi čaroděj. Žaludek se mi nebezpečně zhoupnul při každém ujištění, že můj život už nikdy nebude stejný. Můj svět se dokonale zhroutil a nejistota mě upoutala kpředmětu, který nakonec přece jen nelhal.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 3)
Irena zase odjela na pár dní krodičům a já tak na bytě hospodařil sám. Seděl jsem vkřesle a třel si čelo. Nejdříve mi mysl zatížil bizarní nákup knih a základ na bolehlav později dokončil docent Plavný, který mi poskytl vyčerpávající komentář jak ktématu disertace, tak knarozeninovému dárku.
Chtělo to kávu, abych se trochu vzpamatoval.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 1)
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 1)
Vpurpurovém světle exploratoria jsem své chmury rozkládal na vrásčitý reliéf planety Mars. Cožpak to Irena nevidí. Myslel jsem, že uspořádání večírku v planetáriu po promocích je jeden ztěch zlatých nápadů, na který bude moje přítelkyně vzpomínat s úsměvem na rtech ještě dlouhá léta. Upřel jsem oči na Saturnův prstenec a získal trochu nadhledu.
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 2)
Kolegium mágů v Brně: Soud (Díl 1, Kapitola 2)
Koloběh nemocničních vyšetření a výslechů na policii se konečně rozvolňoval. Všichni kromě toho chudáka snožem to přežili. Já a pár dalších lidí z tramvaje jsme ho museli identifikovat podle oblečení. Zjeho těla moc nezbylo.
Zvláštní útvar Jiskra: Lovec
Zvláštní útvar Jiskra: Lovec
Dnes do práce nepřišel nikdo pozdě. Jakoby závažná událost rozezněla ranní budíky hlasitěji a rozehnala dopravní zácpy. Zhasl jsem v kanclu světlo a kývl na Marinu, naší dispečerku, aby zapla holografickou projekci vzpomínkových fotek. Náš kapitán Bojan včera umřel a my právě započali rituál přechodu.
Krev Archontů - kapitola 8 z 8
Chladné síně
Po několika dnech cesty se Jeremovi před ústy tvořily obláčky páry a průhledem spatřil první sněhové vločky. Už delší čas se vůz šplhal po klikatých a čím dál hůře upravovaných cestách vzhůru. Zatímco Bräven i Vilinoj už navštívilo jaro, do hor u Severního moře zima stále zarývala své drápy. Nakonec vůz výrazně zpomalil a Jerema si všiml, že vojáci zakláněli hlavy.
Krev Archontů - kapitola 7 z 8
Přítel
Vojáci táhli na nosítkách komandéra Garseta a raději se na něj vůbec neohlíželi, aby živili jiskřičku naděje, že ještě dýchá. Nedýchal. Vilinojské šípy mu trčely zbřicha stejně jako mnoha dalším.
To, co zbylo zbrävenského vojska, se pomalu vracelo zpátky do hradu.
Krev Archontů - kapitola 6 z 8
Mezi hrady
„Jeremo, ty nezodpovědný pacholku. Ti dva měli vKoeperu svou misi. Kdo ti řekl, aby ses do toho míchal zrovna ty. Jak tě něco takového mohlo vůbec napadnout.
Krev Archontů - kapitola 5 z 8
Einar
Poletující jehličí, poslední obláčky páry z úst vojáků, odřené kořeny po útěku těžkých bot. Poletující jehličí, ticho.
Jerema Havran kolíbal v náručí bezvládné Mizzovo tělo. Jeho slzy a pot máčely plášť mrtvého.
Krev Archontů - kapitola 4 z 8
Noci
Stejně jako malý kluk, proti kterému se během hry v lese spiknou kamarádi, prchal Jerema domů. Do Brävenu to však bylo daleko, a protože byl Havran nyní hledaný pro hrozný zločin, musel se i s Hatorem a kamzíkem držet mimo cesty. Jerema byl vyčerpaný. Nebylo to ani tak kvůli námaze, ale spíše myšlenky na nedávné události z Šeptajících kopců zněho vysávaly veškerou energii.
Krev Archontů - kapitola 1,2 a 3 z 8
Narozeniny
Jerema Havran zrovna sbíral vlese za hradem Bräven kopřivové listí. Byla to jedna zjeho oblíbených činností. Orchestr lesa mu hrál do ucha a zelená barva kopřiv, kapradí a mechů ho příjemně uklidňovala. Po nedávných bujarých oslavách svých narozenin potřeboval přesně tohle.