Písmák Tělo na tělo
Tělo na tělo.
prodal jsi život
za fotku z negativu
když dostal jsi se do vlivu
Se zatajeným dechem... vlhkým pohledem...
Se zatajeným dechem. vlhkým pohledem.
zmoklá slza
cinkla o sklenku
připíjím včerejškům
Když si hraje... nezlobí...
fialkami se brodí
a v dlaních kousek sebe
nad hlavou zčervenalé nebe
to když stud svůj neschová
Střemhlav...
Střemhlav.
zastavit čas
vytrhnout první šedivý vlas
rozpustit sny do prostoru
v novém jak ve starém...
z mlhovin
padajících po nocích
ve vlnách
šíří se sklovina
Když ranou otevřenou...
Když ranou otevřenou se nemůže prodrat den.
zbývá vzpomínka jen
na světelnou záři
na paprsky jež hřejí
V míru...
jsme zírající.
na vlasy povstalcovi
slepené krví
mluvící do duší
Rtuť mířící na hruď...
pod poklopcem z něhy
schovaná souznění
černá barva. za ní barvy duhy.
ve vlasech pentle. a v srdci.
Dobré ráno...
občas
snaží se z nahoty
udělat prostor na noty
na zápis životního elánu
Nakreslím vás...
nakreslím vás
do svých slov
zabarvím váš dlouhý cop
do barev zimy
V ráji...
kam nepadá jablko
když skutálí se po tvém stehně
tak šíleně jemně
do útrob mých.
Jistotní mlhovinou
mizím z páru
k ránu
v oparu z mlžného snění
tvé chtění
V rozpuku probuzení...
z lýtek odkapává vosk
a knot se dávno vydrolil
mezi prsty
zůstaly hustý cestičky
Návykovost svádivá...
v prsteníčku praská deska
ohraná
jak včera. tak i dneska
nedotčená
Prodloužená osamělosti odejdi v pokoji...
den prodloužil své paže
a od oltáře. záře
pošimrala na spáncích.
trnovou korunkou
Pláčem nakrmíš jen rty...
pláčem nakrmíš jen rty
a nitky
roztrhaných smutků
jsou vskutku
Co v čítankách nebylo...
zuju boty
půjdu tam. kam ty … ne
ať nepropásneme
šance.
Rozporuplnosti...
žhavá láva
tekoucí z ledu
popsat údiv nedovedu
jak mění se zaběhnuté.
Závislost...
vrčící zuby
schované za obroučkami tmavých brýlí
nenápadná kyretáž slov trvá chvíli
smyslné návnady
Zlomený sen
Jak racek se zlomeným křídlem
přešlapuješ na místě
nesmyslně
bojíš se vět
A ty zase...
Za hromadou
poskládanou do pyramidy
ze slov a frází
zamrazí