Písmák Porcelánová panna
Zatuchlá místnost byla osvětlena pouze jemnými paprsky slunce pronikajícími škvírami zabedněného okna. Vtomtéž kuželu světla tančily svůj líný tanec drobounké částečky prachu.
Ozvalo se tiché zalapání po dechu.
Bělostná tvářička se roztříštila na kousky.
14. 06. 2015
2
5
492
Miniatury prozaické
Se nepo...
„Nespi. “
„Jsem hrozně unavená… Co se stebou stalo. Prvně jsi usínal a teď máš plno energie. “
„Jsem se nějak probral,“ zašeptal.
13. 06. 2015
0
0
284
Miniatury prozaické
Vzpomínka na únor
Nebyla jako ostatní tuctové masky.
Největší pozornost poutaly dlouhé černé řasy. Kdykoli zamrkala, žádný muž nezůstal chladný. Obličej nalíčený na bílo rámovaly hnědé lokny spadající kamsi pod ramena.
13. 06. 2015
2
3
345
Miniatury prozaické