25

Když narodíš se
člověkem jsi
pak krunýř
vytvoříš si

26. 02. 2022
0
1
136
Smíšené verše

Možná první kapitola

Mám pocit, že na vysokou školu nepatřím. Že jsem tady omylem. Sedím na schodech a kolem mě chodí lidi. V ruce drží tablety v designových obalech, u ucha přilepené nejnovější iphony a mluví o tom, že nestíhají.

01. 04. 2021
0
0
150
Próza na pokračování

Sdílej

Sdílej lásku,
sdílej smutek.
Projev city,
na ruce dotek.

26. 02. 2021
1
4
255
Volné verše

Vzpomínky

Vzpomínky jsou plné hněvu,
vztek mi doutná pod kůží.
Chci tě chytit pod krkem,
před všemi tě ponížit.

24. 02. 2021
1
1
155
Volné verše

Zasněžená krajina

Zasněžená krajina,
botou otisk do sněhu,
propadám se dolů.
V myšlenkách se ztrácím, jak do sněhu víc zapadám.

19. 02. 2021
2
2
160
Volné verše

Ve stínu

Ve stínu stromů, sedíš si v mechu.
Propadáš se do něj a níž a níž.
až z tohohle světa zmizíš.
Já natáhnu ruku, chytit tě chci.

28. 01. 2021
0
1
261
Volné verše

Žít

Co se životem počnu si, když tak dlouhý je.
Kolik let ještě zbývá. Čím vyplním je.
Mám depresi.

18. 01. 2021
3
3
180
Ostatní nezařaditelné

Přiznat si

Přiznat si.
Přiznat si, že nechceme být sami.
bez lásky.
bez opory.

16. 11. 2020
1
4
237
Volné verše

Snílci

Svět usíná
Dlouhým spánkem
Zombie v ulicích
Náměsíční snílci

22. 10. 2020
0
0
225
Volné verše

Hladina

Sedíš u rybníka.
Nohy po lýtka ve vodě.
Hledáš pohledem znamení.
Zavlnění hladiny.

29. 09. 2020
5
1
299
Volné verše

Skála

Mé emoce, jsou jako lavina.
A já pod nimi. Zavalují mě až nemohu dýchat.
Potřebuji někoho, kdo odhrabe sníh a vytáhne mě.

17. 08. 2020
4
1
384
Volné verše

Slunce

Přivřené oči a ranní slunce ti kreslí po rukách.
Je ještě zima a stačí trocha větru a tvoje chloupky na rukou značí, že ti je ještě chladno.
Přehodím ti deku přes záda a snažím se ty chloupky zase zahnat zpátky.
Konečně otevřeš oči a pohlédneš na mě.

17. 08. 2020
0
0
252
Volné verše

Vůně

Vůně.
Vůně všude kolem nás.
Unáší tě k oblakům a ty jen sníš.

12. 08. 2020
1
0
309
Volné verše

Muž

Hádky, pláč, NESPOKOJENOST.
Proč jsi protivná. Co ti zase vadí.
Tohle.

27. 07. 2020
1
1
364
Volné verše

Lastury

Nikdy se neptám, když dlouho nemluvíš.
Jen vím, že tě něco trápí.
Já sedím v pokoji, nad knihou se skláním a ty.
Díváš se do dálky.

22. 07. 2020
2
1
357
Volné verše

Strach

Na stráži stojím.
Ty zlehka dveře odmykáš.
Čekám až se otevřou a tam…
…. ty nejsi.

07. 07. 2020
1
2
332
Volné verše

Leje

Má mysl se nezastaví.
Jen poletuje kolem mě.
Myšlenky víří.
Tam a sem.

01. 07. 2020
1
0
287
Volné verše

V houštinách

V houštinách se uvelebil.
Schovává se.
Jen bijící srdce. Slyším.

30. 06. 2020
1
0
292
Volné verše

Hluboké nepřijetí strachu

Obloha bílá.
Slunce vidět není.
Já oči přivírám.
Světlo mě pálí pod víčky.

21. 06. 2020
5
3
308
Volné verše

Ticho

JEN VYPNOUT HLAVU.
ZTRATIT SE V TICHU.
JEN KLAPKY NA UŠI SI DÁT.
POUZE OČIMA NA SVĚT NAZÍRAT.

12. 06. 2020
2
3
295
Volné verše

Třpyt

Roztančí se hvězdy po obloze.
V očích ti září jejich třpyt.
Hledám v nich odraz minulosti.
Nechci už sama být.

08. 06. 2020
3
2
328
Volné verše

Divnost

Když podívám se do tvých očí, tak co tam uvidím. Jen ztráty z minulosti,
křivdy,
násilí.
Jen slzu nech sklouznout a s ní nech všechno odejít.

01. 06. 2020
5
2
359
Volné verše

Pustina

Lovím v pustině. Však smysl to nedává. Jen má mysl stále nechápe.
Že nic.

27. 05. 2020
5
2
366
Volné verše

Štěstí

Úsměv od ucha k uchu.
Radost na duchu.
Květina rozkvetlá. Vůně tichá.

21. 05. 2020
2
0
304
Volné verše

A já

Zvedáš se k nebi. Mávneš křídly a jsi pryč. A já. Dívám se za tebou a slzy kanou po tváří.

14. 05. 2020
2
0
260
Volné verše

Sukně

Když zavlní se ve větru tvoje sukně, můj úsměv se roztahuje do stran.
Látka tě lechtá na noze a ty se ji snažíš zachytit, aby tě neodhalila.
A já se snažím zachytit ten moment a odhalit ti své srdce. To které plesá jen, že může být tady, s tebou, s větrem v zádech.

07. 05. 2020
8
2
368
Volné verše

Chytit tě za ruku

Nic nebrání mi v tom.
Chytit tě za ruku.
Však zdráhám se za ruku tě vzít, protože co když nebudeš chtít.
Ruku mi vytrhneš, já budu v rozpacích.

04. 05. 2020
3
1
312
Volné verše

Ve lži

Bolí mě u srdce.
Bolí mě na duši.
Ležíme na dece.
Šeptáš mi do uší.

28. 04. 2020
3
2
340
Volné verše

Deník

Slunce mě hřeje.
Ruka se mi potí, svírám v ní tužku.
Píšu do deníku.
Všechny vzpomínky

27. 04. 2020
5
2
328
Volné verše

Doušek vody

Hvězdy na nebi.
Měsíc se schovává.
Dlouhá noc nastává.
Hvězdy padají, sleduj tu spoušť.

27. 04. 2020
1
0
267
Volné verše

Slunce moje

Když tě vidím, světlo v očích mých.
Jako slunce záříš.
Tmu pohltíš a teplo přinášíš.
Co bez tebe bych si počala.

22. 04. 2020
1
2
324
Volné verše

Občas

Očas se vzbudím a myslím si, že svět už se změnil.
Ale ne, je pořád stejný.
Lidi si ubližujou dál.
Tak jak poznáme, kdy se svět změnil.

20. 04. 2020
2
3
371
Volné verše

Klíč

Mám v ruce klíč.
Klíč k tvému srdci.
Pak vpustíš mě do života svého.
A i všechny moje věci.

18. 04. 2020
0
0
289
Smíšené verše

Odpověď

Poslala jsem zprávu. A teď čekám.
Na odpověď.
Na odpověď, která nepřichází.

18. 03. 2020
6
6
508
Volné verše

Prosté bytí

Ještě nikdy mi nebylo tak.
Ještě nikdy jsem nezažil.
Smrt se blíží, otázek mnoho.
Otázek mnoho je okolo a já nestíhám na všechny odpovědět.

07. 01. 2020
0
2
332
Volné verše

Chyby

Chci milovat.
Chci milovat tebe.
Proč tebe.
Láska nám prý otvírá oči, ale nedává to smysl.

03. 01. 2020
2
0
305
Volné verše

II

Strom se kácí.
Kácí se k zemi.
Stejně tak já před tebou poklekám, chci vyjádřit ti lásku svou, ale kácím se k zemi, pod tou tíhou nesmírnou.

28. 11. 2019
2
0
351
Volné verše

I

Nenápadné mrknutí.
Jak do vody žblunknutí.
A jsi pryč.

27. 11. 2019
1
0
357
Volné verše

Pátek

On.
Chvilka v samotě,
pohled z okna.
Kráčíš po ulici a já tě mohu sledovat jen pohledem.

22. 10. 2019
1
1
414
Volné verše

Zhoupnutí

Zhoupne se vesmír,
Zhoupnu se já.
Konec se blíží,
Nic nás už netíží.

17. 10. 2019
0
0
428
Smíšené verše

Siréna

Sedím v posteli a čtu si.
Když ji uslyším.
Její zpěv
Její volání.

05. 10. 2019
0
0
404
Miniatury, hříčky

Za nocí

Plout nocí, za nocí.
Za nocí.
Nebát se tmy.
Vždyť ona mě vede, tou tmou, jež pronikne jen světlo úplňku.

01. 10. 2019
1
1
428
Volné verše

Asi konec světa I. díl

Seděla jsem v kuchyni. Najednou jsem uvidela, že něco padá z nebe. Meteorit mě napadl jako první, ale ten objekt vypadal spíš jak dokonale kulatý měsíc a pouze padal. Jako obří míč.

23. 09. 2019
0
0
234
Próza na pokračování

Blízko

Blízko moře,
Blízko těla.
Jsou si souzeni,
K smrti ve vlnách odsouzeni.

23. 09. 2019
0
0
409
Smíšené verše

Zvuk

Tisknu si dlaně k uším.
Přijde to zase, tuším.
Nadávky, křik a zlá slova.
Chce se mi řvát a plakat, ale proč.

02. 09. 2019
1
1
445
Smíšené verše

Chci zpět

Byl jsi ve snu.
Bylo to jako kdysi.
Cítila jsem znovu tvou lásku. Srdce mi bušilo, zrychlil se mi dech.

28. 07. 2019
1
0
402
Volné verše

Pod povrchem

Sedim na zidli a cekam. Muz naproti me se neustale hrabe v nejakych papirech. Po chvili se zacinam bat jestli treba nezapomnel ze tu jsem. Nebo jsem treba zacal byt neviditelny.

26. 07. 2019
0
1
284
Povídky

Jen tak

Probudil jsem se v posteli. Cekam nemocnicni luzko, ale lezim ve svoji posteli. Nedava to smysl. Byl to sen.

26. 07. 2019
0
1
286
Povídky

Krunýř

Je to jako letní vánek.
Nadzvedá mi sukni.
Jen se nelekni.
Všichni mě teď vidí.

25. 07. 2019
1
0
394
Volné verše

Nahá

Nahá tam stojí. Vlasy jí pletují kolem tváře. Je jako odkvetlá pampeliška, kterou vítr sfoukává, ale stonek jí pořád drží u země.
Dívám se přes zavřené okno.

02. 06. 2019
0
0
471
Volné verše

Dokud ji nepotkám

Je jako stín, který mě doprovází.
Nemusím se otáčet, vím, že tam je.
Pořád u mě. Otírá se mi o ruku.

01. 06. 2019
1
0
341
Volné verše

Motýl ve sklenici

Ležíme v kuchyni.
Podlaha mě tlačí do zad, ale vzbudit ji by byl hřích.
Její vlasy na mém těle,
šimrají mě na hrudníku.

31. 05. 2019
3
2
556
Volné verše

Můj příběh

Můj příběh,
bojím se,
kdo se to dozví.
Stíhá mě pláč,

28. 05. 2019
0
0
494
Volné verše

Dotek

Vítr se do mě opírá,
nad roklinou se nakláním.
Jen zavřít oči a o krok blíž.
Nechat se větrem vést.

28. 05. 2019
0
0
481
Smíšené verše

Mrknutím oka

Mrknutím oka,
v mžiku pryč.
Zůstala jsem sama.
Proč po tobě pořád toužím,

28. 05. 2019
0
0
497
Smíšené verše

Nikdy nevim

Nikdy nevim
Kam me zivot zanese
Jestli mi lasku prinese
Co se tudy prezene

26. 05. 2019
0
0
494
Volné verše

Letní vánek

Letní vánek,
Šaty zdvihá.
Moje milá.
Letní vánek,

26. 05. 2019
0
0
483
Volné verše

Natahuji ruku

Natahuji ruku,
Chci se chytit.
Natahuju ruku, chci se chytit a nic.
Pád.

26. 05. 2019
0
0
470
Volné verše

Bohorin

Jmenuju se Bohorin. Rikam to hned na zacatku, protoze nemam rad, kdyz lidi vypravi svuj pribeh a rovnou skoci do deje a pisou o tom jak jedi k snidani vajicka a zajidaj to cokoladou a maj pocit, ze takhle ten dej bude zajimavej hned od zacatku, nez trapny predstavovano. Jenze to pak pulku knizky cekate az hlavniho hrdinu nekdo oslovi, abyste konecne zjistili jak se jmenuje, jenze on nebo ona jsou vetsinou utapli introverti, co maji doma tak akorat jednu rybicku nebo neco jinyho v kleci nebo sklenene nadobe (nedej aby to uzeklo ven a treba se to chtelo mazlit. ) a tak nechodi ven a neni nikdo kdo by na ne treba jmenem zavolal.

04. 03. 2019
0
0
376
Miniatury prozaické

První rande

Byl to den první,
můj život v očekávání se mění.
Budoucnost je nejistá,
zbláznilas se dočista.

17. 02. 2019
0
0
545
Smíšené verše

Duše

Existuje ctecka dusi
kdo, kym byl
co udelal
Jsi pripraven

05. 12. 2018
0
0
757
Volné verše

Šňůrka

Ti, co hledají lásku
by měli nosit
na krku barevnou šňůrku.

04. 12. 2018
0
0
671
Volné verše

Duše

Rozpolcená duše,
moje srdce tluče.
Nevím kam tluče víc.

03. 12. 2018
0
0
700
Volné verše

Kdo

Extrovert,
introvert.
Proč každý musí něčím být,
když můžeme být prostě vším.

03. 12. 2018
1
0
683
Volné verše

Zpomal

Když jedeš na sto procent,
je to dobrý.
Když jedeš na dvěstě procent,
je to dobrý.

03. 12. 2018
0
0
723
Volné verše

L

Láska plyne.
Pomalu.
Líně.

02. 12. 2018
0
0
735
Volné verše

Pryč

Nádech,
výdech,
les,
můj výběh.

18. 10. 2018
0
0
684
Volné verše

Dnešek měl skončit jinak

Sedím, čekám.
Dnešek měl skončit jinak,
ale i tak,
to nebyl špatný den.

09. 10. 2018
1
1
791
Volné verše

Adam

„Mohla bys jet to do toho Liverpoolu se mnou,“ podíval jsem se na ni. Ona však mlčela a dál sledovala vozovku před sebou.
„Víš přece, jak nesnáším akce, kde jsou cizí lidi. Kde je strašně moc cizích lidí.

09. 10. 2018
2
4
682
Povídky

Bunda

Bunda.
Nebo další runda.
Zahřeje mě další drink.
Pink a je tam.

25. 08. 2018
0
0
723
Volné verše

Vrána

Jedna dlouha noc,
Vrana kraka moc.
Cerna jako noc.
Jeden dlouhy den,

25. 08. 2018
0
0
753
Volné verše

Dřevo

Nahodily kus
Drevo plave ve vode
Kocka uvizla tam

24. 02. 2018
0
1
887
Haiku

Sojka

Sojka letící
oči přihlíží mrazu
zamlžené sklo.

14. 02. 2018
0
0
914
Haiku

Valentýn

Květiny všude
horká kůže spálí vše
Valentýn je dnes

14. 02. 2018
0
0
861
Haiku

Podlaha

Můj klín jen hoří
rozpálená podlaha
polibků pár tam.

14. 02. 2018
0
0
894
Haiku

Pampeliška

Vánek fouká dál
pampeliška zmizelá
už nic neskrývá.

02. 02. 2018
2
1
1030
Haiku

Zánět duhovky po desáté

Oko boli
Zase placu
Ne kecam
Neplacu

22. 01. 2018
0
2
1310
MIMO

Na plese

Jedu vecer
Koukam z okna
Lidi mluvi
Lahev do dna

20. 01. 2018
0
1
811
Smíšené verše

Voda

Voda tu teče
nevím, však kde pramení
hele co, dítě.

19. 01. 2018
0
1
976
Haiku

Čekání

Bojím se, že nepřijdeš,
každý den tě vyhlížím,
snad mi všechno promineš,
staré fotky prohlížím.

18. 01. 2018
1
0
879
Vázané verše

Osvobození

Modřinu mám na ruce.
Má láska je ze srdce,
tvá jen z bolesti.
Funguje jen jedna plíce,

18. 01. 2018
0
0
965
Vázané verše

Ráno

Ráno je smutné
mlha padá na všechno
přihlížím tomu.

16. 01. 2018
0
6
931
Haiku

Ráno 2

Mlha již mizí
slunce stoupá na oblohu
poledne je tu.

16. 01. 2018
0
3
964
Haiku

Šumění lesa

Šumění lesa
hladí mou duši zlehka
něco mi šeptá.

16. 01. 2018
1
4
1035
Haiku

Nicolas

Vytáhl zkapsy tužku. Vždycky ji nosil ssebou vkapse u bundy společně smalým blokem bez linek. Měl vplánu si do něj zapisovat všechny důležité myšlenky, které ho napadnou, ale nakonec vždy když už se chystal si nějakou myšlenku zapsat, tak si to nakonec rozmyslel. Jeho myšlenky byly naprosto zbytečné a nic by nezměnily ať by je napsal na papír nebo ne.

09. 12. 2017
0
1
634
Miniatury prozaické

Amareta

Pamatuji si den, kdy jsem věděla, že není jiná cesta. Nechtěla jsem předat tu všechnu zodpovědnost na tebe. Na moji holčičku. Ale nebyla jiná možnost.

09. 12. 2017
0
1
688
Miniatury prozaické

Adam

„Mohla bys jet to do toho Liverpoolu se mnou,“ podíval jsem se na ni. Ona však mlčela a dál sledovala vozovku před sebou.
„Víš přece, jak nesnáším akce, kde jsou cizí lidi. Kde je strašně moc cizích lidí.

09. 12. 2017
0
0
788
Miniatury prozaické

Hříšná těla

Když umírala, přepadla ji zvláštní myšlenka. „Proč ještě neexistuje očkování proti rýmě. “ Lidé, kteří stáli nad ní, se po sobě tázavě podívali. Vposlední chvilce si neuvědomila, že svou myšlenku vyslovila nahlas a tak se zní stala její poslední slova.

09. 12. 2017
0
3
872
Miniatury prozaické

Stella

„I’m Stella,“ podala jsem mu ruku. On mi místo toho vlepil pusu na obě tváře. Anglicky uměl hůř než já, ale to mi nevadilo.
Díval jsem se na ni.

09. 12. 2017
0
2
911
Miniatury prozaické

Magore

Ludvík se nemohl dočkat přestávky. Když konečně zazvonilo, vyrazil mezi prvními ven. Po cestě vrazil do nějaké zrzky, ale ani se neobtěžoval omluvit. Utíkal po chodbě až k automatu, který stál na konci.

28. 11. 2017
3
2
833
Miniatury prozaické

Game of Thrones SPOILER ALERT

Zeď nám spadla,
zeď nám spadla,
kdopak nám ji postaví.
Lannisteři nepřijedou,

28. 08. 2017
0
0
1098
Vázané verše

Kino

Pondělí. Nechce se mi do práce. Kdo může vstávat v takovou nelidskou hodinu. V deset.

11. 08. 2017
0
3
744
Povídky

Akvaristika pro normální lidi

Moje kolegyně vpráci, tráví poměrně velkou část pracovní doby na facebooku. Nechápala jsem, na co tam neustále kouká. Ano, taky mám facebook, ale většina mých „přátel“ postuje pořád ty stejné věci. Moji mladší kamarádi se chlubí posilovnou, jídlem vluxusních restauracích a dovolenou na Mallorce.

11. 08. 2017
0
1
1199
Miniatury prozaické

Karlovy Vary

Letos, jako každý rok, jsem měla vplánu nejet do Karlových Varů na festival. Co tam. Mraky lidí, horko, systém kupování lístků, který jsem dodnes nepochopila a na výběr asi zmilionu cizokrajných filmů, který jsou zbytečně dlouhý, nudný a jen tak byste na ně nešli, ale prostě protože je hrajou na festivalu tak to určitě bude stát za to. Nestojí.

11. 08. 2017
1
3
780
Povídky

Nesprávné místo

Nesprávné místo, nesprávný čas.
Poslouchám tvůj hlas. Avšak nevnímám ho. Dívám se na tvá ústa, ale jako kdyby z nich nic nevycházelo.

25. 05. 2017
1
0
892
Smíšené verše

Bláznivá kočka

Nejdřív klidně vypadá,
hlavně že jsem doma.
Uběhne však hodina,
rychle běhá sem a tam, bez zastavení.

17. 03. 2017
0
0
1067
Volné verše

Vztek

Vše vypadá dobře, obloha je slunečná.
Jsem šťastná.
Pak náhle, jako kdyby uhodil blesk, mě to strhne.
Pláču, pláču vzteky.

17. 03. 2017
1
1
1019
Volné verše

Co se má stát stane se

Nená důvod ptát se proč,
proč se něco stalo.
Každý den má smysl a důvod.
Naštvat se, neptat se, nehledat odpovědi.

17. 03. 2017
0
0
1093
Volné verše

Mraky

Svítí slunce, všechno září.
Náladu mám dobrou.
Pak náhle,
obloha se zatáhne.

17. 03. 2017
0
0
1071
Volné verše

Karamelové frappucino, prosím!

Hej ty,
tak se Zdeňkem to do budoucna moc nevypadá. Fakt se mi líbil, fakt jsem tomu chtěla dát šanci. Fakt. Jenže… Co se nestalo.

25. 09. 2016
2
1
889
Miniatury prozaické

Ztracená bota

Nazdárek můj budoucí,
tak jsem šla zase na jazzový koncert a hádej, kdo tam byl. Jo, by to Zdeněk. Bohužel vypadal ještě líp, než když jsme vtom klubu byly minule. Vytáhla jsem teda telefon, že ho prozvoním.

03. 09. 2016
0
1
1233
Miniatury prozaické

Molly

Claudie se dívala do skříně a přemýšlela, co jí chybí. Skříň byl nacpaná kprasknutí, ale ona měla zase pocit, že nemá co na sebe. Venku začalo být horko, že se člověk začal potit už při pomyšlení, že tam bude muset jít. Vytáhla tedy to nejvolnější tílko a oblékla si ho přes podprsenku, která se jí nepříjemně zařezávala.

08. 08. 2016
2
2
1322
Povídky

Opět sama

Můj budoucí muži,
Píšu ti, protože na tebe stále čekám a už mě začínáš pěkně štvát. Už jsem si myslela, že jsem tě našla, ale bohužel. Mohl jsi se jmenovat Marek a mít perfektní postavu, titul, krásný byt, ale bohužel. Marek jsi být nemohl, protože Marek byl gay.

07. 08. 2016
4
7
1139
Miniatury prozaické

Doplesáno

Můj drahý budoucí,
ozval se mi Karel. No jo. Kája. To byla velká láska ze skauta.

07. 08. 2016
2
2
1211
Miniatury prozaické

Číslo

Ty jeden, co tu pořád nejsi
S Aničkou jsme vyrazily na jazzový koncert. Celou dobu jsem u sebe měla ty korále, co mi pro ni dal Kája. No jo vzala jsem si je. Jsem prostě děsně hodná.

07. 08. 2016
1
3
895
Miniatury prozaické

No tak nic no

Můj nejmilejší budoucí odepisující.
Tak jsem napsala Zdeňkovi. V pondělí. Jedna zpráva.

07. 08. 2016
3
4
1317
Miniatury prozaické

Sněhulka

„Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější. “
„Ty má královno, jedině ty. “
„Ach, jak milé. “
O 18 let později.

07. 08. 2016
0
1
1151
Povídky

Koho si vyberu

Blížila se ke mně uličkou. Táta jí něco ještě šeptal do ucha a ona se zasmála. Měla skloněnou hlavu. Bála se, aby nezakopla, protože její šaty byly příliš dlouhé a nestihla je nechat zkrátit.

07. 08. 2016
3
3
1104
Povídky

Seznamová

Balím knížky. Hysterčák. Já tam nechci. Ptáte se kam.

07. 08. 2016
0
1
935
Miniatury prozaické

Ošklivín a Krásno

Základní školy každého změst, byly postaveny těsně vedle sebe, takže na sebe žáci viděli zprotějšího okna. Bylo to tak, protože děti zKrásna se alespoň soustředily na učení, místo aby koukaly zoken na děti zOšklivína a učitelky zprotější školy tímto způsobem motivovaly děti, aby se víc učili, protože pak svojí chytrostí jednou zaujmou někoho změsta Krásno a budou se tam pak moci přestěhovat. Bohužel to nebylo moc pravděpodobné, což věděli dospělí, ale děti ne. Stalo se jen jedinkrát, že se někdo zOšklivína mohl přestěhovat do vedlejšího města, ale to už je tak dávno, že už si ani není nikdo jist, jestli se to opravdu stalo.

07. 08. 2016
0
1
1106
Miniatury prozaické

Cesta do Portugalska

Sakra, sakra, sakra. To není možný. Podívala jsem se znovu na návod. Je to možný.

07. 08. 2016
3
3
989
Povídky

Vydovolenkovaná

Ty můj budoucí,
dlouho jsem ti nepsala. Bál ses viď. Že už jsem našla svého prince, rychle si ho vzala a kvůli věčnému plození dětí nemám čas ti psát. No tak to hovno.

07. 08. 2016
3
2
1317
Miniatury prozaické
Nahoru