Písmák V jednom městě
tulipány v oknech hotelu kyjev
pozdní sprcha než se zhasne
měkký vzduch plný
chemických vůní
Wolfgangova tiskárna
na jih do velkého neznáma
instinkt říká
ukojit
zamknu řetězy tvých nálad
Přijímač
gauč je v desátém patře
je to ten šedivý dům
nalevo od kruhového objezdu
určitě nezabloudíš
Zimmer Frei
člověk jen žasne,
kolik je zde volných cimer.
Když roztočíš kolotoč sněhuláků,
rodina Červeňákova se zděsí
Zabij Billa
Dětská mechanika s kolečkynáhle zachytí chudákaaby ho válela, mlela a drtilaa oknem ven jak česneku suchý stroužekneb naše motory do jasna nebe vpisujídefinitivní strofy zlaté a ocelové. Před antikváři zdržet lenivou řiťkříž narovnat si, zívnout, protáhnoutvnímat jen příjemnost a z vášní neznatnež nechuť důvodnou a zášť zdivočelou. Veslaři se shýbají nad veslyřídí se v mlze sirénouv zápěstí místo okovů náramkyse třpytí jako slunce před výbuchem. A někdy, dobráci zpitomělízastaví se, kde je plno povykutvé zamyšlené okno se dívá k obzorua voňavka hrubá krkem zakroutila.
Invaze tlustých stehen
Nejhorší Ty, to nejsmutnější Ty,
lehýnký zvuk, ztajený zvuk,
jak zřelas mizení údů
to padal suchý list
Nuka-Cola
výbuch vše změnil
úsměv s dolíčky
pod ním zmrzlý sníh
hra větví tančících
Bratr a bratr
Nestvůrné představy básníků
o pochvách
ani závěj metrová
neskryje klíč
Semrádův osud
Kde je smích, je i naděje.
Klepot lebky
záhadí tajemné
absolutně kráčné.
Chroptění
Liše krev chrlit
kávu zvrátit
škůdcům rejdy překazit
jsi zhnuseno.
V temnu vinylu
Dřímota - a náhlé probuzení
kyselé kapky deště
jsem tak daleko
a tak blízko
Hnětení
a vy se jim podobáte, italští saracéni
vesele mohou krysy
naše rukopisy
hrýzt.
Kojení
Prsy básnířek houpou se v časech
aniž si uvědomíš
že ovečka byla znásilněna
verbálně
Styk s profesorkou
Dobré časy, špatné časy.
Miláčku, opustím tě.
Zatřásla jsi se mnou
oslněný a zmatený.
Přišli jsme tančit
Židovky nevyholené
trápí tvou mysl.
Serenáda bezmoci
v uličkách ledovatých
Porod vášní
a když mi vysála mozek ze všech kostí
zpěv nemůže ti dát
lásky nesmyslné rozjitření.
V choulostivém čase, bez strýce
Drama umění
V tvé soše se zračí
zoufalost minulých let
bezmocnost olízne sníh
v brnknuvším bahnu
Plačtivost
Oni vyplavali.
Jak najít opravdovou lásku a štěstí
v současnosti.
Hovoří bubny
Umělecké reflexe
Bolest jí ryla prsy do stolu. Břichnutil ji v nohou, aby se shodlyv té modlitbě, jíž louskáček se modlík jádru, když v pochvě odlilo se z rýh. V deštivé válce botobehrát trpké deskyaž do šustění políbené vráskyi zpuchřelost tuhy nežitíJak dlouho o té chvíli snilaposlední vlnou zachytit se chceváhá před splynutímjež jí navždyckycizí vůli vnutí. Babi chytila mlokato už ji kudrnatý mládenec sesazuje.
Ochlupený intelektuál
ve chvíli, kdy myslíš
na Sartra
vyplyne směšný šepot
hned bolest řve z chaty
Jednoduché pocity při složité hudbě
Kel
nikam nedoletěl.
Kultura ohnutá
house na houseboatu
Narodil se malý hroch
Dříve nežli svůdcové dostihnou kočovníkyplamen šlehá modře. Celé oko jak červánky zarděléprokouřil jsem se nocí. Sen stanul před námi: strašná tvář medúzy. Ne, už ji nemám rád.
V nemocnici
Sodíková lampa dotíravě svítí do oka
tento večer je velmi nudný.
Ležím klidně a penicilin
vyhání mi z krku koka.
Hrdý úd
Paluba s klekátkyspláchnutý přečinspuštěná kotva časua jinak holé vše. V naději je každý pár trojicíon se vznášív blažené pršce světlaholoubek sivý stojíač nemělas úst a očíhleděla jsi ze zátočí. Klempíři střechz dobrého cínukovali plech. Naznak padá krajinav modré oči husopasky.
Volání do práce
Krvácející kosmonaut u řeky
značkuje veteránské sloupy a mýty lidu
vtěsnaje všechny doktory.
S jedním varletem vyrazit
Hnojení
Prsa jsou jemná poupataa daleko od sebe stanuly ohně. Daly mé duši touhy perutijenomže jako kdyby laterna vrhala vzorce nervů na svou zeďšla odtud beze vzlyku. a teď její velký korzet, pohozený na podlazeTeď už vím, že je lež to, co jsem kdysi psala vy, slouho plnej všíjako bouřlivá Adrieponesu vás k hrobu do růží. Obloudit holku ze sousedstvírozstřižen bílý praporŽivot tíží tak, že touha hasne.
Pušky slyší
ony to slyší.
výkřik tvého neusazeného pohlaví
slyší jemnost mužů
tiché, ale zbytečné řvaní žen
tolik světů
Zásuvka tě po vidličce brní.
Jaré širo zimní zastávky
ještě se chvěješ.
Nikotinu výdech nenaštve.
Dojení
Krychlových jehlanů oči
stáčejí mléko.
Paprsky bouří v mysli
tvé.
Mundstock
Hle, praporečník z nebytí mlhynatáhl brko. To snad satyr z úponkůse pustil do vína. Stůl ze dřeva dobrého je už prostřen. Les zrozpačitěl.
Noc zakrývá 69 pohlaví
Kloboučky lásky na podzimve vzniku hluku snadnojezdit podzemními kruhovými objezdykoulíš se s diskokoulemilouže v asfaltu záříu zadních vchodů starých obchodůzvedneš se z prachu. Vstaň, duše. Nářek u keřevzpamatuje tě. Dva milenci tam ležíspojeninemohou se rozejíta tak pláčou na zemi.
Mama neplač, otec ešte žije
Keď som začula mamin pokojný hlas
utekala som na druhé poschodie
Peter bol už celý nesvoj.
Úsmev - nie je žiadna šífra,
Panneau
Tvůj ksicht
je jak buldozerem rozježděná cesta.
Marně rostou hluchavky
před bílými vilami.
Hlava v koši
Jak něžný se zdá
křik progresivního vánku
hnaného sny o bývalé lásce
jak zbývavý je pohled slepce na saxofon