Písmák Kdybych nekopal...
~~Kdybych nekopal
neobnažil bych z drnů plot rozpa¬dávající se rezem nepotil se ve větru. Sedm let nenatíraný nezachrá¬ním v hodině červencové. Hliněné daktyly na sešitku a palec naseklý neopatrností děje spějící do ztra¬cena.
K čemu je psaní.
Kdybych měl malý letadýlko
Kdybych měl malý letadýlko
Zase je půl osmý sedím u stejnýho stolu jako včera a loni. Venku větrně zataženo zase si hraju Sebastiana Bacha abych se uklidnil dávno skončeným životem varhanním sólem a černým kafem. Zatímco nějaký někde jinde neurotický přibližně jako já zavolal do OSN že když budou pořád tak kecavě tloustnout nastartuje letadýlko co si koupil z úspor po nebožce matce a na plný plyn se naveze do jejich mrakodrapu na Manhattanu,
Nastal poplach nejvyššího stupně. Úředníci chvatně zachraňují stohy rezolucí proti agresím výtahy jsou přetížené k nepříčetnosti.
Jak všichni pršíme
~~ Jak všichni pršíme
Přijížděl jsem k náměstí lidé čekající na autobus se dívali jedním směrem ztrnulí hrůzou. Zvolnil jsem a ruce se mi chvěly na volantu. Trvalo jen několik mžiků než se všechno rozhýbalo. Takhle nás civilizace propaluje zkraty do našich vnitřních krajin.
Španělská škola cestou necestou
Španělská škola cestou necestou
Táhneme s ženuškou naši rodinnou káru svorně zapřaženi a když jeden pokulhává druhý zvolní. Krok se srovná cinky linky podkověnky. Chvílemi mě pozoruje s údivem jako by naznačovala že tak starý kůň by si neměl hrát na hříbě. Svorně táhneme rodinnou káru stíráme si vzájemně pot a často odpočíváme.