Písmák taky máš tak rád?
taky máš tak rádranní vůni světlakterá šimrávábí.
taky miluješ. bytíprvní a poslední rozsvícenou lampuradost ze dnetouhu po noci.
páry hvězdi samotuvděčnou a úzkostnouztracenouléčivouničivou.
Půlnoční zápůjčka
Často veršům propůjčuješ slova.
Toužíš psát. Zas a znova
křičet radostí a konečky prstů
zarýt hluboko do společných chvil,
Vánoce
Tak jsem se zase přiopila
trošinkou vybubla
bla
blané sodovky.
Černé víno
Já se svým stínem rande mám
na kraji města samém.
Jen kousek ticha ochutnám -
dnes rande se svým stínem mám.
Čtyřverší
Strašně se těším na ven, na procházku,
že duši těžkou provětrám
od lásky a nesmyslných svazků.
Kde srdce mé. Už je totam.
Souhvězdí jednorožce
Vytřepat uhlíky z límců a kopyt,
nasadit nezměrně klidnou tvář;
jak tele culit se, zfetován, opit,
potají vysrkat kalamář.
malé noční léto
slunce se za obzorem tratí
dolů na zem padá rosa
a tráva má z noci strach.
hvězda sama si oblohou chodí bosa
Pod Nerudovkou
potemnělou ulicíchladného městastoupávíno do hlavy
vzpomínky na neláskyroztříštěné o dlažbu
neslyšný klapot střevícůvyhnal ženu z náručedo tmy spící na rohu nekonečna
nenápadná smrt večera.