Interia

Dveře bytelné, velké, tmavé, s klikou měděnou a nápisem - nic se nestane, klepání dlouho slyšet nebylo na ně, bez povšimnutí, že v dlouhou frontu se za nimi řadí mnohohlavé saně, které čekají na vhodný moment, jak od ignorující společnosti vyberou si své daně, letité dívání, kdy se lidé prochází v etickém bahně, je už přestalo bavit značně, že už se k tomu nemůžou stavět takhle vágně a k přísnému varovnému trestu se tak z jejich strany sáhne. Plamen výstrahy přes dveře vyslaly, aby lidské oko si všimlo, jak pár věcí se nám na planetě z ruky vymklo. Když kvalita jde stranou a hlavní je množství a hromadění všeho, přeplnit si svoje ega, běda tomu, kdo řekne, že je potřeba v myšlení udělat se trochu změna. Využívání levné pracovní síly a všechna výroba koncentrovaná do Číny a tam miliony pracujících lidí na pokraji vyčerpání a z poslední své síly, ztrácejících se záhadně, když jdou na banální operaci kýly, nás vrací do doby starověku, hlavně na tom vydělat a vy ze zoufalství do sebe litry alkoholu lijte a pak si klidně jako Kunte Kinte zhyňte, za to hlavně sami sebe viňme, že jsme se stále nevymanili z téhle zaostalé myšlenkové líhně.