Písmák Kap
Tiše kane čas
jak svíčky vosk
po opilých vínem
V hlave zazní hlas
Neuhádneš
Kdo je koho pánem ptá se mladý mužje nože ostří nebo ostří nůž
a je venku jasno nebo stále spído klubíčka svinuté slunce polední
komu chybí málo hodně možná máúsmívá se v koutcích v den kdy umírá
snad jsou naše volby všemi směry platnéa v poslední chvíli okouzlíme vrátné
Oboustranně
V každém padlém listukus života je skryt
na každou tvou chmurupavouk přede síť
zamračený suchý liství prý o naději málo
rád se líbá s lehkostívíc než by se nám zdálo
ukojeni nepokojem
Dopravdit se pravdy chtějíživou vodu lijí psůmv závějích nás vyválejíumrznout daj našim snůmnekonečná duší bitkapanák z baru iluzíilegálně živá kytkavinen kdo ji okusídoopravdy opravdícenit pravdy do oka lžínavlékáme do jehlicenež se brýle zamlží.
zimosamosob
sněhové vločky křehnoucí naděje
dešťové kapkyúsměvů krůpěje
blátivé stopytoužebně zalije
nálada štěstísama se opijevstoupí k nám něžně za prst se držíceprincezna nazouvástříbrné střevíceve všem je a v ničem nenínijakou i každou chvílíprobouzí se vedle sněníprvní metr poslední mílí.
Údolí Tyranů
polita hrůzou,sevřena strachemtíhou udušena,objata mrazemNemáš ty lásku teplo i svit. Jazykem nasilí uřkl jsi cit. Cožpak se nedíváš po probuzenímezi dva sny. Hle,zázraku není.
Sladká mizérie střízlivosti
Vlastně si připadám jako průsečík dění. Cosi jako mnoharamenný soutok,který pozoruje všechny řeky najednou. Měli mi sakra říct předem,že na týhle šílený planetě se zbláznim. Proč mi někdo spolu se zápisem do rodnýho listu v porodnici nepřihodil k nohám manuál.
Pavoučí bál
kostlivec směje se vyzývá k tancipomalé nápěvy za basou kancive dřevě roubeném svatební červvývrtka vkusná z hoblin rezervbobule rulíku durmanu listnevěsta kouzelná tou si buď jistsvědci se u stropu nohama držítleskají křídly a cudně se družíčerná i vysoká jezevec krállesního života přibývá dáli v tmavých rozích je píď na píďhbité jsou nohy průsvitná síťzvířecí orchestr do rána hrálna svatbu duchů na pavoučí bál .
Vor
v lodi ze zlata je dřevěná díra
kapitán středověk stále u kormidla
líné poledne dá usnout myslím
alfa krysa vyráží kraulem syslím
Ragú
před kosou stařenek hrajem si na schovku
myšlenek ragú si přimícháme
ticho si svolává se sebou tiskovku
úplné bezvětří v poli klasy láme
Kapří sen
obláček předtuchy prásknutí v lebce
babička s úsměvem hovoří hebce
lísteček smrti cenu má dvojí
v absurdním světě frontu vystojí
pod vlivem slunce
pod vlivem slunce nohy mé jdou
větrem i deštěm sluneční tmou
pod vlivem slunce tělo mé kráčí
tíhou je zmámené paprsky vláčí