Písmák Srdce temnoty
Těžkotonážní bezpečnostní opatření nás obklopují ze všech stran a prskají do vzduchu zášť a zlobu. Červené světlo blikajícího alarmu co sekundu mlsně přejíždí po našich polonahých tělech. Duch, s příšernými špičatými zuby a drápy dlouhými jako čepele katany, zírá do mých očí přes ochranné silové pole, které ho zadržuje na místě a obestírá se za sklem, o jehož chladný povrch se opírám čelem. Je otázkou pár minut, než najde ze své cely cestu ven.
Striptér
Stál jsem opřený zadkem o zábradlí na autobusovém nádraží, ruce v kapsách černé kožené bundy, kotníky překřížený, tváře neoholený a sluneční brýle ve stylu masařky zaražený v blond kštici s přirozeným melírem, která volala po zastřihnutí jako čivava mojí sousedky v paneláku, která chudák měla tak dlouhý chlupy, že jsme nemuseli od pátého patra až do přízemí uklízet, protože tenhle šedivý štěkající smeták za nás plnil službu víc než dokonale.
Po čtvrthodině, kdy jsem oplácel zírání dědkovi, co stál naproti a civěl na mě jak na vystavenou sochu Panny Marie, jsem konečně spatřil svého známého s dlouhými blond vlasy, jenž zářily jako slunce, až jsem si preventivně posadil brýle na oči, abych náhodou neoslepl. Došel ke mně a já jsem si proti své vůli vybavil historky o krásných upírech a ten romantický film pro dívky, jehož hlavní hrdinové (upíři) se na slunečním světle třpytili. Byl jsem donucen svojí o dva roky mladší sestrou se na tu blbost podívat, a aby se neřeklo, tak rovnou na všechny čtyři díly.