Můj vesmír

Když jsem s ním a on mě pevně obejme,mám pocit,že mi patří celý svět,že to nikdy neskončí. Ten pocit,který nám dává křídla,úsměv,jiskru v očích,naději. Přesně ten pocit,kdy se vznášíš v oblacích a přeješ si,aby to tak zůstalo. A ono zůstane a víš proč.

31. 10. 2020
1
1
178
Jen tak pro radost

Snad...někdy...

Jsem tu, zase na tom svým oblíbeným místě, kde je ticho a klid. Kde slyším jen šum vody. A já zase myslím na tebe. Nevím, jak si to zakázat a proč se to děje.

11. 10. 2020
1
4
202
Povídky

Naivita

Slzy mi tečou po mé tváři,srdce puká a bolí. Ty jeho slova ublížili,on ani neví. Ta moje naivita vidět v každým blbcovy boha,mě snad už přejde,bych mohla taky konečně sundat ty růžový brejle.

09. 10. 2020
1
2
258
Jen tak pro radost
Nahoru