Písmák Dešťová víla
Dešťová vílo, pojď ke mě blíž. Cítím Tvůj dech a vím, že o mě sníš. Cítím Tvou vůni, vím, že tu jsi, plná emocí, voníš deštěm, sníš o mě stále, jsem Tvojí touhou i Tvým nočním děsem. Dešťová vílo, slunce Tě vyhání, trápíš se a jen tiše sníš.
17. 02. 2022
1
2
132
Povídky
(ne)dokončená povídka…
Byly to skály z pískovcového kamene, rozlehlé, vysoké a krásné a ona stála na jejich vrcholu. Vítr ji čechral v jejích po pás dlouhých, hnědozlatých vlasech. Tak moc si na nich zakládala… Krásně se v nich odráželo slunce, vypadala jako princezna.
Jak tam tak Karolína stála, koukala kolem sebe na ty krásy přírody okolo, ty lesy, skály osvětlené sluncem, tu a tam i veverku zahlédla.
17. 02. 2022
0
0
98
Povídky