Přestávám vidět svět, ve kterém poezie žije…

V okně štěrbiny a v lopatkách mělčiny,
Vřed v žaludku. co se mnou bude dál.
Podlaha vrže, dveře bez pantu, ze střechy teče,
To je dům, kde poezie žije.

01. 02. 2023
1
4
143
Volné verše
Nahoru